Klecansko, Větrušicko a okolí

Nahnuté dotace na modernizaci ÚČOV Praha a kalového hospodářství

Praha se od roku 2004 snaží získat dotaci na modernizaci Ústřední čistírny odpadních vod, která zahrnuje výstavbu nové vodní linky, rekonstrukci staré vodní linky a modernizaci nebo přemístění kalového hospodářství. Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že Praha dnes žádá v rámci Operačního programu Životního prostředí 6 mld Kč, které pokrývají pouze výstavbu nové vodní linky. Podmínky tohoto dotačního titulu však ukládají realizovat komplexní záměry řešící danou problematiku zcela, nikoliv hradit náklady na částečné modernizace provozů. Tato podmínka však není jediným zádrhelem stojící mezi Prahou a dotací...

Problematika shánění finančních prostředků na modernizaci Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) je stejně stará jako samotný záměr modernizace. Modernizace (ať dílčí, nebo komplexní – poznamenejme, že územní plán Hl.m. Prahy nepočítal s lokací ÚČOV na Císařském ostrově od roku 2010) byla plánována snad od její poslední modernizace v 60tých letech. Ta vtiskla současnou podobu jak Císařskému ostrovu (až na dílčí rozšíření dosazovacích nádrží), tak kalovému hospodářství v Drastech, ve kterém byla část produkce kalů stabilizována pro další využití v zemědělství (které je od roku 2003 za stávajících technologických podmínek už nepřípustné).

Konkrétních obrysů modernizace dostala v roce 2004, kdy na Císařském ostrově byla naplánována v první fázi intenzifikace – zvýšení kapacity stávající čistírny o tzv. novou vodní linku, v druhé fázi modernizace technologie stávající („staré“) linky a drobných (v čase již vynucených) úpravách kalového hospodářství (i s ohledem na již velmi omezené možnosti likvidace kalů v Drastech, které tak jak tak již na ÚČOV proběhly či probíhají– současné kalové hospodářství má dostatečnou kapacitu i vzhledem k plánované intenzifikaci). Takto koncipovaný záměr modernizace měl být víceméně hotovou předlohou pro oznamovací řízení EIA.

V této době však eskalují tehdejší problémy s transportem stabilizovaných kalů z ÚČOV. Ty vedly městskou část Praha-Troja ke striktním požadavku na vymístění kalového hospodářství z Císařského ostrova. Pozůstatky tohoto požadavku – mazání narychlo v původním textu oznámení – jsou patrny jak ze samotného oznámení, tak se nad nimi pozastavuje i zpracovaný posudek. Troja pod pohrůžkou zablokování procesu EIA dosáhla vymístění kalového hospodářství; z finální verze oznámení PHA154: Celková přestavba a rozšíření ÚČOV Praha na Císařském ostrově zmizelo a zůstalo pouze u konstatování variant řešení. Následné zjišťovací řízení na základě vyjádření dotčených obcí a orgánů neshledalo zásadního vlivu modernizace celé ÚČOV (i se zmíněnými variantami řešení kalového hospodářství) na životní prostředí a cesta k realizaci, potažmo financování záměru se otevřela. Drobnými komplikacemi byly následné připomínky ze strany Troji nad přípravou realizace záměru, které postupně zpracovávala ustanovená expertní skupina (v jisté slabé chvíli se objevily zprávy o instalaci 30m vyhnívacích nádrží na Císařském ostrově, které spolehlivě rozladili laickou veřejnost...). Pod rouškou zkomplikování územního řízení (a faktického blokování dotace) Troja dosáhla toho, že jednak dodnes nebyla dotace předložena, tak faktu, že veškeré současné studie počítají pouze s kalovým hospodářstvím vymístěným do Drast. K obcím v okolí Drast toto rozhodnutí došlo až v dubnu 2010 ve formě separátního oznámení záměru kalového hospodářství, tedy 6 let od konečného rozhodnutí Prahy.

Operační program Životní prostředí

Z veřejně dostupných zdrojů je patrné (Vladislav Mareček, pražský radní pro ŽP), že dotace na modernizaci má přijít z Operačního programu Životní prostředí, konkrétně z prioritní osy 1.1. Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní, podosy 1.1.1 Snížení znečištění vod. Operační program je vypsán do rozmezí let 2007-2013, zřizovatelem je Ministerstvo životního prostředí, které delegovalo řízení programu na Státní fond životního prostředí. V implementačním dokumentu programu jsou stanoveny základní cíle a podmínky pro přiznání dotace:

• Program je určen na ochranu a zlepšení kvality životního prostředí.
• V rámci programu nesmí být podpořen projekt, u kterého nebude provedeno posouzení EIA, popřípadě alespoň zjišťovací řízení (ukládá-li to zákon).
• Nesmí být podpořen projekt s nesouhlasným stanoviskem EIA. Při realizaci nesmí dojít ke zhoršení životního prostředí, leda by se jednalo o nejlepší dostupnou technologii (heslo „znečišťovatel platí“).

V rámci předmětné podosy 1.1.1 byla udělena výjimka do 31.12.2010 na kvalitu čištění odpadních vod, dotace v této podose měly být přednostně určeny na taková komplexní opatření, která by vedla ve stanoveném čase ke splnění přísnějších evropských limitů. Navíc nařízením vlády ČR byly všechny povrchové vody na území ČR označeny jako citlivé (s ještě přísnějšími limity), proti čemu v minulosti Praha důrazně protestovala. Další podmínkou Operačního programu je stanovená hranice, kdy je možné hradit až 85% uznatelných nákladů s tím, že se žadatel na záměru musí podílet alespoň z 10%.

Dotace pro ÚČOV

Veřejně dostupné zdroje hovoří o nutnosti získání dotace z OPŽP na stavbu nové vodní linky (schválená EIA PHA154 bez kalového hospodářství, kdy pražský magistrát (jako kraj) schválil pražskému magistrátu (jako zadavateli záměru) v rámci řízení, že záměr modernizace ÚČOV nemusí být posuzován (neboť nemá významný vliv na životní prostředí)). Dotace je uvažována ve výši 6 mld. Kč, vypsaný tendr je v hodnotě 6.3 mld. Kč. V podmínkách tendru je, že výběrové řízení bude zrušeno, pokud pražský magistrát nezíská na jeho realizaci dotaci.

Mezi tendrem a dotací totiž stojí dvě překážky. První je dlouhodobá smlouva pražského magistrátu se společností Veolia voda z roku 2004 o pronájmu zařízení ÚČOV až do roku 2028 (uzavřená pár dní před přistoupením ČR k EU bez výběrového řízení). Vzhledem k tomu, že podobné dlouhodobé smlouvy měla i jiná města, EU ustoupila ze svého požadavku na poskytování dotací pouze subjektům s krátkodobými smlouvami a povolila dlouhodobé smlouvy s horním stropem v roce 2022. Nyní je tedy na Veolii a pražském magistrátu, aby vzájemně upravily své právní vazby...

Druhá překážka se ukazuje jako zásadnější, jak upozorňují Reportéři ČT ve své reportáži Kam s kaly čistírny odpadních vod z Prahy, EU požaduje, aby dotace byly poskytovány výhradně na komplexní záměry včetně záruky dlouhodobého provozu zadotovaných zařízení. Tedy dotaci nelze žádat pouze na novou linku, ale v rámci žádosti o dotaci se musí uvést celý komplexní záměr realizace čistírny odpadních vod včetně kalového hospodářství eliminující znečištění vod i ovzduší.

Zatímco první problém byl zejména politický, druhý problém je již zcela technický. Podle této dikce a současného stavu věci by žádost o dotaci musela obsahovat komplexní záměr opatření včetně kalového hospodářství. Pokud městská část Praha-Troja po 6 let úspěšně blokovala záměr realizace (za účelem vymístění kalového hospodářství z Císařského ostrova), hypoteticky musí žádost „schvalitelná Trojou“ nutně obsahovat kalové hospodářství umístěné v Drastech. Avšak proces EIA na kalové hospodářství v Drastech (MZP298: Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy) začal až v dubnu 2010, zjišťovací řízení bylo ukončeno v polovině června 2010 s tím, že záměr má významný vliv na životní prostředí a proto musí být posouzen (na rozdíl od PHA154 vedenou magistrátem Hl.m. Prahy, která neshledala vliv komplexního záměru včetně variant kalového hospodářství za podstatný, Ministerstvo životního prostředí v záměru MZP298 posuzující pouze kalové hospodářství shledalo vliv samostatného kalového hospodářství (tedy pouze části komplexu) za významný a nařídilo jeho posouzení).

Tedy aby mohl pražský magistrát žádat o dotaci na ÚČOV z Operačního programu, musí uvést komplexní záměr včetně kalového hospodářství. Z podmínek OP vyplývá, že vliv na záměr musí být posouzen (tj. EIA alespoň do fáze zjišťovacího řízení a kladného posudku). Tato podmínka je splněna pro novou linku (z EIA PHA154 s narychlo mazaným kalovým hospodářstvím), avšak v žádném případě není splněna u samotného kalového hospodářství (neb bylo nařízeno posouzení EIA – MZP298 je od června ve fázi doplňování dokumentace). Zákon 100/2001 Sb novelizován zákonem 216/2007 Sb o posuzování vlivu na životní prostředí stanovuje termíny na další fáze EIA, 30 dnů na vyjádření dotčených obcí (a všech) na dodanou dokumentaci (§8), 40 dnů k doručení posuzovateli, 60 dnů na zpracování posudku (§9) a 30 dnů na vyjádření dotčených obcí a orgánů k posudku, případně další čas na vyhlášení veřejného projednání. Teoreticky stanovisko k EIA je možné vydat 50 dnů od oznámení posudku. Podle vyjádření radního pro životní prostředí je nutné (pravděpodobně s koncem přechodného období pro výjimku na kvalitu vypouštěných odpadních vod) dotaci podat do konce roku 2010 a započít realizaci záměru v témže termínu. Výběrové řízení na dodavatele běží, výsledky budou vyhlášeny 13.12.2010. EIA na kalové hospodářství však do tohoto termínu nemůže být zpracována a v žádném případě nebude vydáno stanovisko. To ovšem znamená, že tato elementární podmínka na poskytnutí dotace nemůže být splněna.

Jinými slovy, tím, že připomínky a nátlak Troji vedl k vyjmutí kalového hospodářství z oznámení PHA154 (které se ve schválené verzi omezuje pouze na konstatování variant kalového hospodářství, avšak které původně představovalo komplexní záměr přesně podle požadavků Operačního programu) a zjišťovací řízení k MZP298 o záměru vybudování nového kalového hospodářství v Drastech shledalo vliv za významný a nařídilo jej posoudit, přičemž toto posouzení nebude ukončeno do konce tohoto roku, není schopna Praha této podmínce dostát.

Tím se však celá situace značně komplikuje, neboť již od 1.1.2011 může být (a pravděpodobně bude) Praha sankcionována i například ze strany EU za nedodržení kvality vypouštěných vyčištěných odpadních vod bez ohledu na Prahou schválenou výjimku. Bez dotace není Praha sama sebou schopna zajistit adekvátní modernizaci ÚČOV a tak dostát zákonných požadavků ani ve střednědobém horizontu (což bylo deklarováno jako důvod pro opakované udělení výjimky).

Závěrem poznamenejme, že podle dostupných informací Praha dnes žádá pouze o 6 mld Kč, přičemž na celý komplexní záměr včetně kalového hospodářství potřebuje cca 20 mld Kč, avšak ani v této sumě není zahrnuta potencionální spalovna kalů potažmo jiného (i nebezpečného) odpadu.

V tomto světle to vypadá, že se Praha nechala zatlačit příliš daleko a pakliže veřejně dostupné informace jsou pravdivé, vypadá to, že možnost získání dotace na modernizaci ÚČOV z Operačního programu Životního prostředí je mizivá. Za takových okolností bude muset Praha hledat jiná řešení, jiný způsob kofinancování modernizace, navíc bude pravděpodobně značně sankcionována zejména ze strany EU za nedodržení limitů. Ve finále jí dost možná nezbude nic jiného, že tyto zbytečně vynaložené vícenáklady promítnout do pražských cen vodného a stočného.