Připomínky k záměru výstavby hal Goodman Zdiby Logistics Centre

20.03.2017

Společnost Goodman dodala dokumentaci o posouzení záměru Goodman Zdiby Logistics Centre v řízení EIA (posuzování vlivu na životní prostředí). Předmětem dokumentace je výstavba dvou skladovacích hal (s povolenou tzv. nerušící výrobou) umístěné ve Zdibech severovýchodně od MÚK Zdiby. Dokumentace předpokládá, že haly bude obsluhovat cca 800 osobních a 800 nákladních automobilů denně. Neboť takové zvýšení dopravní zátěže bude mít následky v celém mikroregionu Klecanska, společnost navrhuje přestavbu současné okružní, již dnes kapacitně nevyhovující, křižovatky dálnice I/D8 a silnic I/9 a II/608. Dokumentace v některých aspektech počítá s realizací Pražského silničního okruhu, v takovém případě připouští změnu dopravního systému eliminující další dopravní zátež směrem do Zdib. V neposlední řadě se záměr ne zcela vypořádá s ustanoveními územního plánu Zdib, kde na jedné straně je v souladu s typem užití předmětných pozemků, však koliduje s jinými obecnými podmínkami výstavby, například ochrana kulturních památek zabraňující stavbám narušujícím svým měřítkem či provedením prostředí památek.

Odkazy

Společnost Goodman dodala dokumentaci k záměru vybudovat ve Zdibech na 15.27 ha dvě velké haly, které mohou být využity nejen jako skladovací, ale též k tzv. nerušící výrobě. Záměr má být realizován na pozemcích jihovýchodně od kruhové křižovatky ve Zdibech, přičemž zabírá celou plochu až k obytné zástavbě a okolí kostela Povýšení Svatého Kříže. Samo vypořádání připomínek ze zjišťovacího řízení předpokládá značný narostůst dopravní zátěže, dokumentace sic předpokládá výhradní využívání trasy směrem přes stávající kruhový objezd na dálnici D8 - ten je ale i dnes v dopravních špičkách značně přetížen; proto jej společnost Goodman plánuje přebudovat na světelnými signály řízenou křižovatku s vyhrazenými pruhy pro každý směr.

Umístění záměru (z dokumentace) Vizualizace záměru (z dokumentace) Kolabující doprava při ranní špičce (zdroj: doprava.idnes.cz)

Záměr je v současnosti ve stavu vyjadřování se k dokumentaci EIA, kdy podle zákona 100/2001Sb O posuzování vlivů na životní prostředí každý může uplatnit své připomínky k dokumentaci záměru. Náš spolek ve spolupráci s iniciativou Zastavme výstavbu obřích průmyslových hal ve Zdibech prostudoval dokumentaci EIA a shledali jsme následující podněty:

Upozorňuji, že dokumentace není zcela konzistentní, dle vypořádání připomínky byla do dokumentace doplněna přítomnost EVL Větrušické rokle cca 5km vzdálené (str 128), avšak tato EVL není odkazována v jiných relevantních částech dokumentace (str 86, str 124). Takové zásahy do dokumentace činí dokumentaci těžko čitelnou.

Domnívám se, že požadavek na zapracování synergických jevů z letecké dopravy do hlukové studie nebyl předkladatelem dokumentace důsledně vypořádán. Hlukovou zátěž z letecké dopravy v okolí záměru nelze zanedbávat, neb okolí záměru je tímto hlukem ovlivněno. V případě, že není dostupná metodika kombinující takové zdroje, domnívám se, že je nezbytné postupovat metodou nejhoršího možného scénáře, tedy že hluková studie bude předpokládat významné synergické efekty.

Domnívám se, že dokumentace se adekvátně nevypořádává s významným narušením krajinného rázu a obecnou nevhodností realizace daného typu záměru v těsné blízkosti obydlí – porušení harmonického měřítka. Záměr svým stavebním objemem (haly o velikosti 76 245 m² a zpevněné plochy 52 868 m², celková plocha areálu 15,3 ha) v žádném případě neodpovídá celkovému charakteru předmětné lokality, ani urbanistickému a architektonickému charakteru obce Zdiby.

Domnívám se, že dokumentace se adekvátně nevypořádává s urbanisticky nevhodným umístění areálu - v bezprostřední blízkosti obytné zástavby, jen cca 25 m od prvního rodinného domu, v blízkosti historického jádra obce Zdiby vedle chráněné kulturní památky kostela Povýšení Svatého Kříže doloženého již v roce 1384, původního hřbitova a Zdibského zámku z konce 18. století.

Upozorňuji, že na vzdory vyjádření stavebního úřadu v Klecanech spatřuji zásadní rozpor dokumentace s územním plánem obce Zdiby ve vztahu ke kulturním památkám, který říká, že je nutné věnovat zvláštní zřetel kulturním památkám zapsaným v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR, chráněným podle zvláštních předpisů a v jejich okolí nepovolovat nevhodné stavby a stavební úpravy narušující svým měřítkem a způsobem provedení  prostředí těchto kulturních památek.

Upozorňuji, že na vzdory vyjádření stavebního úřadu v Klecanech spatřuji zásadní rozpor dokumentace s územním plánem obce Zdiby ve vztahu k deklarovanému zákazu negativních účinků na sousední obytná území – tato podmínka územního plánu obce Zdiby jednoznačně není splněna. Vlivem záměru GOODMAN dojde zcela jistě ke zvýšení prašnosti, zvýšení již nyní nadlimitní imisní zátěže, zvýšení hluku z dopravy a provozu v areálu, ke světelnému znečištění okolí a možnému navýšení elektrosmogu.

Z dokumentace vyplývá významné narušení pohody bydlení v důsledku negativních účinků na sousední obytná území – uvedený záměr bude způsobilý být zdrojem takových vlivů, které jsou jednoznačně neslučitelné s pohodou bydlení v této lokalitě a jejího okolí.

Z dokumentace vyplývá nadlimitní imisní i hluková zátěž – nepřípustné nadlimitní hodnoty karcinogenní látky benzo(a)pyrenu, ale i hluku budou dále zhoršeny nad rámec zákonných předpisů vsazením dalšího zdroje znečištění. Provoz areálu vyvolá v daném prostředí dopravu nepřiměřenou svým druhem v této lokalitě a z ní plynoucí negativní dopady na zdraví občanů a zhoršení kvality prostředí nad rámec zákonných předpisů. Další zhoršování situace považuji za nepřijatelné.

Upozorňuji, že dokumentace se nedostatečně vypořádává s faktem, že pozemky leží na půdách s 1. třídou ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF) - zábor té nejkvalitnější půdy v ČR, kterou je možno dle zákona odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Předložený záměr bude mít negativní vliv na zemědělský půdní fond. Míra negativního vlivu záměru na ZPF je nesrovnatelně vyšší než v případě záměru Mazda, hodnoceného v dané lokalitě v  r. 2006.

Upozorňuji, že dokumentace se nedostatečně vypořádává s místními podmínkami; záměr je srovnatelný s realizovaným záměrem společnosti Amazon v Dobrovízi, kde však místní dopravní infrastruktura byla zdejší realizaci záměru více nakloněna, viz např. realizace železniční zastávky, obnovení celotýdenního železničního provozu na přilehlé trati, zavedení dalších dvou párů kapacitních osobních vlaků mimo takt. Připomeňme, že společnost se aktivně podílí na hromadné dopravě svých zaměstnanců (nejen vlaky, ale i autobusy). V těchto ohledech se dokumentace předloženého záměru spoléhá na stávající dopravní obslužnost linkami PID, jejichž relace jsou zejména v dopravních špičkách již dnes kapacitně nedostačující a dle zástupců ROPID je další posilování linek značně problematické. Předložená dokumentace toto řeší individuální dopravou, což považuji za krajně nevhodné; jiná opatření dokumentace nezmiňuje.

Upozorňuji, že dokumentace neadekvátním způsobem intepretuje závěr měření reálné hlukové zátěže v měřeném bodě 2 (str 162), kdy hladinu 61.1 +/- 1.8 dB interpretuje jako prokazatelně nepřekračující limit 60dB, zatímco ta je překročena v drtivém počtu případů. Domnívám se, že takové měření může být interpretováno pouze jako výsledek v souladu s metodikou dle nařízení vlády 217/2016Sb, které neurčitost měření od naměřené hodnoty požaduje odečíst, avšak nevyplývá z toho prokazatelné nepřekročení hranice, jak uvádí dokumentace.

Předložená dokumentace, v rozporu s požadavky zjišťovacího řízení, nevyhodnocuje synergický efekt letecké dopravy na imisní studie, zejména pak na hlukovou studii. Dokumentace leteckou dopravu jako zdroj hluku zcela opomíjí, tedy naměřené hodnoty hlukové zátěže připisované pouze hluku ze silniční dopravy patrně zahrnují i dopravu leteckou, což může vést k nepodloženým závěrům, zejména z důvodu jiného směru šíření hluku z letecké dopravy (v čehož důsledku vedlejší pozitivní efekt záměru spočívající v odstínění Zdib od hluku z dálnice může být nadhodnocen, neb není uvažován hluk shora). Upozorňuji, že během měřícího dne dle dostupných informací byl letový koridor vedoucí přes Zdiby využíván pro přistávání na letišti Václava Havla - Praha Ruzyně, což je z pohledu hlukové zátěže ta méně obtěžující varianta. Při využívání koridoru pro vzlety (cca 20% případů) je proto možné očekávat další zvýšení hlukové zátěže, patrně například u měřícího bodu 2 nad hranici 60 + 1.8 dB; za této okolnosti jsou hlukové limity ve smyslu nařízení vlády 217/2016Sb překračovány nejen v nočních hodinách, jak uvádí dokumentace, ale i v průběhu dne. Opomenutí tohoto aspektu považuji za zásadní.

Dopravní studie počítá se změnou dopravního režimu - zákazu odbočení vlevo z výjezdu z areálu - po otevření silničního okruhy Prahy (návaznost na MÚK Chabry na D0) a s otevřením MÚK Odolena Voda na dálnici D8. Tato změna je v přímém rozporu s citovaným požadavkem nejen obce Zdiby, ale i jiných subjektů, aby odbočení vlevo bylo znemožněno stavební úpravou nájezdu. Požaduji, aby zákaz odbočení vlevo z výjezdu z areálu Goodman byl jasně v dokumentaci deklarován a zanesen jako podmínka stanoviska EIA a aby příslušná část převedené intenzity byla zakomponována do dopravní studie.

Části dopravní studie a dokumentace jsou v rozporu, neboť v některých částech připouštějí odbočení vlevo při výjezdu z areálu (např. str 64 dokumentace), připouštějí možnost odbočení vlevo pro jinou než kamionovou/návěsovou dopravu (např. str 68 dokumentace) a stavebně znemožňují odbočení vlevo (dokumentace obecně či dopravní studie). Zároveň připouští, že po realizaci silničního okruhu bude možné odbočení vlevo připustit, čímž dojde ke zvýšení intenzity provozu generované záměrem (str 94 dokumentace). Z tohoto rozporu pak není patrné, která možnost bude přejata do dalších částí projektové přípravy. Požaduji proto, aby dokumentace jednoznačně deklarovala, že veškerý výjezd a vjezd z areálu výhradně probíhal ve směru na MÚK Zdiby a aby tento požadavek byl zakotven v podmínkách stanoviska EIA.

Upozorňuji, že dopravní intenzita generovaná záměrem z dopravní studie kopíruje aktuální dopravní špičky, ve kterých je kapacita současné okružní křižovatky silnic II/608, I/9 a I/D8 označena jako nedostatečná. Z tohoto důvodu požaduji, aby opatření ke zvýšení kapacity navržené předkladatelem - křižovatka se světelně signalizačním zařízením s vybudovanými bypassy vpravo - bylo realizováno před započetím realizace záměru a deklarované - v reálném provozu změřené a prokazatelné - zvýšení kapacity křižovatky na stupeň C bylo následně prokázáno. Cílem tohoto požadavku je odstranění jakýchkoliv zanedbání a pochybností v dopravní studii; pokud by se po realizaci navržených dopravních opatření ukázalo, že byly ve studii poddimenzovány, nedostatečná dopravní infrastruktura musí být nepřekonatelnou překážkou realizace záměru. Požaduji, aby tato podmínka byla zakotvena ve stanovisku EIA.

Domnívám se, že navržené opatření zvyšující kapacitu zavedením světelně řízené křižovatky není dostatečné, neboť v odpolední špičce prostor pro příjezd k současné okružní křižovatce ze směru I/9 (s celkovou denní intenzitou 6810+2760 automobilů) se aktuálně jeví jako nedostatečný - blokuje pravý bypass z I/9 na I/D8. Ze simulace vyplývá, že prostor pro levé odbočení ze silnice II/608 Ke Zdibsku na I/D8 bude podobné kapacity (celková denní kapacita je 5165 automobilů a je žádoucí, aby v budoucnosti převzala i nemalou část aktuální intenzity dopravy po silnici II/608 od ulice Ke Zdibsku do ulice Pražské, zejména při vybudování silničního okruhu kolem Prahy), tedy dá se očekávat, že opět bude blokovat pravý bypass. Požaduji tedy, aby byla prokázána dostatečná kapacita tohoto levého odbočení; popřípadě aby kapacita tohoto levého odbočení stanovená na nejméně 7000 automobilů denně byla součástí podmínek stanoviska EIA. Domnívám se, že s řešením kapacit se dokumentace nevyrovnává adekvátním způsobem.

Domnívám se, že navržené opatření zvyšující kapacitu zavedením světelně řízené křižovatky není dostatečné, neboť současná komplikovaná dopravní situace je do značné míry způsobena nedostatečně kapacitním napojením ulice Kbelské na Vysočanskou radiálu (I/D10) a nedostatečnou kapacitou ulice V Holešovičkách (viz dopravně problematická místa zveřejněná Magistrátem Hl.m. Prahy). Toho důsledkem vznikají v ranní špičce kolony, které dosahují začátku dálnice I/D8; mnoho řidičů pak raději volí trasu po silnici II/608, které přináší další provoz nejen do Zdib (ulice Pražská, ale i do ulice Hlavní - zejména řidiči z Klecanského mikroregionu), ale i Ústecké ulice v Praze Chabrech. Přestože vyjádření ve zjišťovacím řízení požadovaly zpracování dopravní studie včetně ulice Hlavní ve Zdibech, předložená dopravní studie tento aspekt ignoruje. Domnívám se proto, že další záměry vyžadující nemalou dopravní zátěž nemohou být realizovány dříve, nežli bude vyřešen aktuální dopravní problém, tedy zejména realizován silniční okruh kolem Prahy (požadovaný např dokumentací EIA pro tunel Blanka, atp.). Realizace těchto zásadních dopravních staveb by měla být podmínkou stanoviska EIA ke všem takovým kapacitním záměrům.

Domnívám se, že navržené opatření zvyšující kapacitu zavedením světelně řízené křižovatky není dostatečné, neboť současná komplikovaná dopravní situace je do značné míry způsobena nedostatečnou kapacitou rampy I/D8 a I/9, kdy vozidla odbočující vlevo ve směru do Líbeznice jsou zejména ve večerní špičce blokována vozidly odjíždějícími z okružní křižovatky I/D8, I/9 a II/608 (celková denní intenzita 4955 vozidel). Zatímco předložená dopravní studie tuto křižovatku nezmiňuje, požaduji, aby zvýšení kapacity MÚK Zdiby bylo řešeno komplexním způsobem, tedy například včetně vybudování přímé rampy z I/D8 směr z Prahy na I/9 směr Líbeznice respektující současné odbočení směr Sedlec. Z tohoto důvodu požaduji, aby opatření ke zvýšení kapacity souboru křižovatek v okolí MÚK Zdiby bylo realizováno před započetím realizace záměru a deklarované - prokazatelné a v reálném provozu změřené - zvýšení kapacity souboru křižovatek minimálně na stupeň C bylo zakotveno nejen v dokumentaci, ale i v podmínkách stanoviska EIA.

Domnívám se, že navržené opatření zvyšující kapacitu zavedením světelně řízené křižovatky není dostatečné, neboť nebere v potaz aktuální dopravní situaci vzniklou realizací obchodního centra Lidl v ulici Ke Zdibsku, která využívá okružní křižovatku u čerpací stanice Hrubý a okružní křižovatky I/D8, I/9 a II/608 k zamezení odbočení vlevo při vjezdu i výjezdu z obchodního centra. Vybudováním křižovatky se světelnou signalizací bude otáčení (které není v dopravní situaci uvažováno) ze zákona zakázáno, což patrně pro obyvatele z Klecanska bude znamenat volbu trasy průjezdem Zdib, ulicí Hlavní, alternativně otáčení se v ulici Pražské. To přinese další nárůst dopravy do centrální části Zdib. Tento aspekt není dopravní studií podchycen, přestože v rozporu s tímto dokumentace uvádí, že reflektuje veškeré zdroje dopravy v okolí.

Upozorňuji, že přiložená dopravní studie prezentuje dopravní intenzitu za celý den. Dle místního laického pozorování souboru křižovatek se dopravní zátěž v průběhu dne zásadně mění, tedy závěry z denního průměru nemusí odpovídat okamžitým (popřípadě hodinovým) nárazovým intenzitám, která způsobují dopravní komplikace. Zatímco přiložený dopravní průzkum (příloha H5) taková data poskytuje, dokumentace ani dopravní studie se s touto variabilitou dopravní zátěže nikterak nevypořádává.

Vzhledem k výše uvedeným nedostatkům dopravní studie, která je i podle předkladatele dokumentace klíčová pro řádné posouzení, a ze které následně vyplývají závěry hlukové i rozptylové studie, domnívám se, že předložená dokumentace by v tomto ohledu měla být přepracována.

Akuální situace na okružní křižovatce u MÚK Zdiby (z dokumentace) Návrh světelnými signály řízené křižovatky včetně uspořádání pruhů (z dokumentace) Výhledová podoba MÚK Zdiby včetně realizovaného Goodman Zdiby Logistics Centre (z dokumentace)