Klecansko, Větrušicko a okolí

O nás

Spolek Klecansko, Větrušicko a okolí vznikl za účelem adekvátní ochrany přírody a krajiny na území Středočeského kraje, zejména pak v okolí obce Větrušice. Cílem spolku je zajistit, aby hospodářský a společenský růst byl v rovnováze se zachováním plnohodnotného životního prostředí jak pro současnou, tak i budoucí generace.

Náš spolek bude podporovat projekty místních samospráv vedoucí k zachování současného stavu přírody a krajiny v mikroregionu Klecanska. Pro tento region je charakteristické, že je minimálně průmyslově využíván a i díky tomuto faktoru je stále častěji vyhledáván nejen k rekreaci, ale i k stálému bydlení. Je více než dobrou alternativou k přeplněnému životnímu stylu velkoměsta, které má nadohled.

Náš spolek se chce aktivně podílet na analýze možných dopadů záměrů, které by měly být v našem mikroregionu realizovány a které by mohly mít negativní vliv na prostředí, ve kterém žijeme a jehož jsme nedílnou součástí. Chce vést dialog o aspektech takových záměrů a minimalizovat negativní dopady nejen na životní prostředí, ale i na životní úroveň obyvatel.

I z důvodu efektivního naplnění těchto cílů je náš spolek zakládajícím členem SOS Koridoru D8, sdružení obcí a spolků, které od roku 2017 koordinují spolupráci k ochraně svých obyvatel před negativními dopady investičních záměrů s územní působností v širším okolí dálnice D8.

Náš spolek je otevřen všem podnětům a námětům, které budou naplňovat jeho cíle. V případě Vašeho zájmu nás kontaktujte.

Rešerže používání domácích čistíren odpadních vod k recyklaci odpadních vod

Situace kolem používání domácích čistíren odpadních vod není zcela jednoduchá, podle mnohých zdrojů nastává rozpor mezi aktuální legislativou a reálným (konzervativním) rozhodováním úřadů. Podle všeho základním kritériem je využívání vyčištěné vody, které rozhoduje, zda předmětné dílo spadá do kategorie vodních děl (regulovaných podle příslušného zákona) či nikoliv. Čtenáři dáváme k uvážení následující rešerži včetně uvedených zdrojů, ze kterých bylo čerpáno.

Ceny vodného a stočného neustále rostou, avšak náklady za vodu se dají ušetřit pomocí certifikovaných membránových čistíren odpadních vod [EP95] [DVS]. Těmito čistírnami přečištěné vody lze

• vypouštět mimo splaškovou kanalizaci [EP95], čímž se zredukují náklady na stočné. V takovém okamžiku se jedná o vodní dílo [TZB2469] vyžadující ohlášku na vodoprávním úřadu [EP95], podle zákon 254/2001 Sb. postačuje „k provedení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu“ [EP89], viz §15a. Je potřeba obrátit se na správce kanalizace, že neplánujete využívat splaškovou kanalizaci [EP95]. Vypouštět lze do
  • do povrchových vod (vodoteč, potok, řeka), pak jest vyžadováno povolení k vypouštění odpadních vod do vodního toku od jeho správce [EP95] [Příroda]. Při provozu je nutno 2x ročně odevzdávat vzorky k rozboru (cca 1000Kč) [TW].
  • do podzemních vod (vsáknutí do půdy), které vyžaduje vyjádření hydrogeologa [EP95] [TW] - osoby s odbornou způsobilostí - hydrogelogický průzkum [EP89]. Podobně je tomu i u zasakování do půdy - tj. trativodem, pak jedná se o nepřímé vypouštění do vod podzemních a i k němu je třeba povolení. [Příroda]
  Požadovaná dokumentace oproti "klasické stavbě" a výše uvedeným obsahuje stanovisko správce povodí (například Povodí Vltavy, a.s.), provozní řád ČOV
• opakovaně využívat vyčištěné odpadní vody [EP95], čímž se redukjí náklady na stočné i vodné. Toto je vhodné zejména tam, kde je sucho, není možné zachytit dostatečný objem dešťových vod, je vhodné být nezávislý na počasí či nadnárodních vodárenských společnostech nebo stavba není připojena ke splaškové kanalizaci [EP95]. Takový systém vždy obsahuje akumulační nádrž na vodu, jejíž instalaci však do objemu 50m³ není potřeba ani ohlašovat [EP95]. Akumulovanou vodu pak lze využívat v sekundárním okruhu v domě (např splachování) nebo k zálivce [EP95]. Zálivka zahrady není zákonem definována jako vypouštění odpadní vody do půdy, tedy není potřeba povolení ani vyjádření hydrogeologa [EP95]. Tento způsob podstatně zjednodušuje legislativa.

  Podle [TZB2469]: Pokud je voda vyčištěna a následně použita k zálivce pozemků ať zemědělských či okrasných, nejde o zasakování do podzemních vod, protože se předpokládá, že voda bude 100% využita rostlinami v orniční vrstvě. To znamená z hlediska vodního zákona, že pokud nedochází k zasakování předčištěných odpadních vod do vod podzemních a vody jsou jímány za účelem dalšího využití, nejedná se o vodní dílo. Zároveň platí z hlediska stavebního zákona, pokud jsou pochybnosti, zda daná stavba (ČOV se žumpou) je vodním dílem či nikoliv, rozhoduje stanovisko vodoprávního úřadu. Konkrétně to znamená, že pokud vodoprávní úřad rozhodne, že čistírna se žumpou je vodním dílem, platí jeho rozhodnutí, ale občan se může důvodně ptát daného vodoprávního úřadu, z jakého důvodu zaujímá jiné stanovisko, i když na to má ze zákona právo, než výkladová komise právníků.

  Podle [TZB2807]: obecně lze konstatovat, že stavba domovní čistírny, ze které nejsou vody vypouštěny do vod povrchových nebo podzemních, ale akumulovány v bezodtoké jímce zřejmě neslouží k nakládání s vodami ve smyslu ustanovení vodního zákona. Jedná se tedy o stavbu, kterou povoluje obecný stavební úřad.

  Podle [TW]: Za čistírnu odpadních vod zařadíme jímku na vyčištěnou vodu, která slouží jako zásobník zálivkové vody v letním období; v zimním období se voda oficiálně vyváží jako z jímky. Stavebník při kolaudaci prokáže, že má jímku na vyvážení. Oficiálně nemá čistírnu odpadních vod, na kterou by bylo nezbytné vydat vodoprávní povolení, ale má akumulační jímku na vyvážení s předčištěním, kterou nevyváží... Z technického hlediska je zřejmé, že tímto způsobem je možné se vyhnout vodoprávnímu řízení jen u nejmenších zdrojů odpadních vod do 10 EO. Podle vyjádření výkladové komise právníků k vodnímu zákonu platí, že v tomto případě se nejedná o vodní dílo, protože občan nemanipuluje s odpadní vodou za účelem se jí zbavit, tzn. že domovní ČOV s akumulací čisté vody, tj. bez vypouštění do povrchových nebo podzemních vod, není vodním dílem. Stavební povolení by tudíž měl vydávat příslušný stavební úřad nebo je možné, pokud se ČOV staví dodatečně k žumpě, i pouze ohlášení drobné stavby obecnímu úřadu (patrně ve smyslu zákona 183/2006 Sb §103 odstavce 1 písmeno e) bod 10).

  Podle [EnviWeb] rozšiřující [TW]: Podle vyjádření výkladové komise právníků k vodnímu zákonu platí, že v tomto případě se nejedná o vodní dílo, protože občan nemanipuluje s odpadní vodou, za účelem se jí zbavit, tzn. že domovní ČOV s akumulací čisté vody, tj. bez vypouštění do povrchových nebo podzemních vod, není vodním dílem. Stavební povolení by tudíž měl vydávat příslušný stavební úřad nebo je možné, pokud se ČOV staví dodatečně k žumpě i ohlášení drobné stavby obecnímu úřadu. Pokud se konkrétní úředník stavebního úřadu domnívá, že se nejedná o drobnou stavbu, pak je třeba projekt a stavebpí povolení. Pokud se úředník vodoprávního úřadu domnívá (v rozporu s názorem výkladové komise k vodnímu zákonu), že jde o vodní dílo, pak dle stavebního zákona má právo danou stavbu povolit jako vodní dílo. V tom případě vydá pouze stavební povolení a ne povolení k nakládání s odpadními vodami, tj. povolení k vypouštění do vod povrchových nebo podzemních.

  [Asio] připomíná, že v roce 2015 byl novelizován zákon 185/2001 Sb o odpadech zpřísňující původní výjimku své působnosti na veškeré odpadní vody (tj. odpadní voda nebyla odpadem) na pouze ty případy, kdy se na ně nevztahují jiné právní předpisy, tedy zejména zákon 254/2001 Sb O vodovodech a kanalizacích regulující vypouštění odpadních vod, viz výše. Jiný způsob, tedy recyklace odpadní vody (tedy taková odpadní voda je toho důsledkem odpadem), se potom řídí zákonem o odpadech mimo jiné definující hierarchii nakládání s odpadem, kdy odstranění odpadů je nejméně preferovaným způsobem. Extensivně dle této interpretace je toto využívání domácích čistíren vod v tomto režimu identickým procesem jako třídění komunálního odpadu do "různě barevných popelnic".

  [DZ2015] k tomu uvádí, že ochrana životního prostředí požadovaná rámcovou směrnicí je tak zajištěna již těmito zvláštními předpisy, aniž by byla nezbytná aplikace zákona o odpadech. Příkladem může být vodní zákon a zákon o vodovodech a kanalizacích, které komplexně pokrývají nakládání s odpadními vodami. Jediným případem, kdy se na nakládání s odpadními vodami zákon o odpadech vztahuje, je tak případ, kdy jsou vody vypouštěny mimo zařízení k tomu určená, a nedojde nebo se nepodaří prokázat ohrožení podzemních nebo povrchových vod.