Klecansko, Větrušicko a okolí

O nás

Spolek Klecansko, Větrušicko a okolí vznikl za účelem adekvátní ochrany přírody a krajiny na území Středočeského kraje, zejména pak v okolí obce Větrušice. Cílem spolku je zajistit, aby hospodářský a společenský růst byl v rovnováze se zachováním plnohodnotného životního prostředí jak pro současnou, tak i budoucí generace.

Náš spolek bude podporovat projekty místních samospráv vedoucí k zachování současného stavu přírody a krajiny v mikroregionu Klecanska. Pro tento region je charakteristické, že je minimálně průmyslově využíván a i díky tomuto faktoru je stále častěji vyhledáván nejen k rekreaci, ale i k stálému bydlení. Je více než dobrou alternativou k přeplněnému životnímu stylu velkoměsta, které má nadohled.

Náš spolek se chce aktivně podílet na analýze možných dopadů záměrů, které by měly být v našem mikroregionu realizovány a které by mohly mít negativní vliv na prostředí, ve kterém žijeme a jehož jsme nedílnou součástí. Chce vést dialog o aspektech takových záměrů a minimalizovat negativní dopady nejen na životní prostředí, ale i na životní úroveň obyvatel.

I z důvodu efektivního naplnění těchto cílů je náš spolek zakládajícím členem SOS Koridoru D8, sdružení obcí a spolků, které od roku 2017 koordinují spolupráci k ochraně svých obyvatel před negativními dopady investičních záměrů s územní působností v širším okolí dálnice D8.

Náš spolek je otevřen všem podnětům a námětům, které budou naplňovat jeho cíle. V případě Vašeho zájmu nás kontaktujte.

Spalovna za humny aneb energetické využití odpadů a kalů z Prahy v Drastech

Zastupitelstvo obce Větrušice se v nedávné době zabývalo návrhem Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy. Návrh je první oficiální zprávou popisující první etapu přemístění kalového hospodářství Ústřední čističky odpadních vod z pražského Císařského ostrova na dnes již téměř nepoužívané kaliště u Drast. Návrh předkládá dvě varianty: první varianta (upřednostněná pražským magistrátem) počítá s anaerobní stabilizací kalů (vyhníváním kalu bez přístupu vzduchu za produkce bioplynu, který bude v místě spalován); druhá varianta pak s aerobní fermatací odpovídající "modernizaci" současného stavu (rozklad organických látek z kalu za přístupu vzduchu na jednodušší, dále energeticky využitelné, látky). Obě dvě varianty představují enormní zásah do současného klidného a čistého prostředí naší obce.

Text publikován na stránách obce Větrušice

Pražský magistrát se dlouhodobě snaží o vymístění pražské Ústřední čističky odpadních vod ÚČOV mimo Císařský ostrov (mezi zoologickou zahradou a Stromovkou). První aktivity v tomto směru jsou datovány do 70. let minulého století, nikdy však, zejména z finančních důvodů, nebyly realizovány. Přibližně od roku 2000 (viz přehled v časopisu Stavebnictví) jsou zpracovávány nové studie, které pojednávají nasazení různých technologií, avšak většina těchto studií se shoduje na předpokládaném umístění - aspoň z menší či větší části v lokalitě současného kaliště Drasty. Ve prospěch mluví především optimální vzdálenost od/k Praze a vlastnictví pozemku magistrátem. O zájmu magistrátu o tuto lokalitu hovoří i zápis ze zasedání výboru pro infrastrukturu z 10.11.2003, který zmiňuje i možnost odkupu sousedních pozemků, pokud by mělo dojít k přemístění ÚČOV. Dále, 14. zasedání stejného orgánu (16.2.2009) uvádí existenci již schválené dohody pražského magistrátu z městskou části Troja o striktním požadavku této městské části na vymístění ÚČOV do roku 2015 (lokalita Drasty explicitně zmíněna). Lokalita Drasty je zmíněna jak v energetické koncepci hl.m. Prahy 2003-2022_{str 100-105} z roku 2004, tak i při posuzování modernizace stávající ÚČOV _{zápis str 24-26} z roku 2005 a v realizačním plánu hl. m. Prahy na období 2009-2015_{str 54-55} z roku 2009. V dubnu letošního roku dorazila z Ministerstva životního prostředí zastupitelstvu dotčených obcí první studie předkládající k připomínkování dvě varianty řešení v Drastech s předpokládaným termínem zahájení provozu v roce 2015.

Předloženou studii lze shrnout do konstatování, že pražský magistrát by rád postupně vymístil kalové hospodářství z Císařského ostrova do Drast tak, aby minimalizoval dopady takového provozu na území Prahy (na Císařském ostrově by na místě současné ÚČOV vznikla rekreační zóna). Argumentuje především jednak ekologickou zátěží provozu, jednak omezenými logistickými možnostmi současné lokality. Navrhuje proto omezit technologii na Císařském ostrově na nezbytné minimum, pouze předčistit odpadní vody a zbylých 250 m³/hod surového kalu s 6% sušiny (pevného, dále zpracovatelného materiálu) transportovat v novém kalovodu do Drast a zde jej zpracovat, případně i energeticky zužitkovat. Pro představu, Praha vyprodukuje tolik odpadní vody, kolik přináší v letních měsících řeka Sázava do Vltavy.

První varianta navrhuje vyhnívání kalu bez přístupu vzduchu, tzv. anaerobní stabilizaci kalu. Transportovaný kal je jímán do akumulační nádrže a po promíchání se přečerpá do vyhřívané vyhnívací nádrže. Produktem vyhnívání je bioplyn, který je ukládán do plynujemu a posléze spalován pro ohřev obsahu vyhnívací nádrže, přebytek je pak v kogenerační jednotce energeticky zužitkován (např. výroba elektrické energie). Vyhnilý kal je odvodněn, zbytková voda je vedena přes filtr zpět na ÚČOV. Odvodněný kal se bude skladovat a následně odvážet kamiony pryč. Studie _{str 252} předpokládá 30 naložených kamionu denně (5 za hodinu).

Druhá varianta navrhuje rozklad kalu a organických odpadů za přístupu vzduchu, tzv. aerobní fermentaci. Transportovaný kal je jímán do akumulační nádrže a po promíchání veden na odstředivku, kde probíhá zahuštění kalu. Zbytková voda je vedena zpět na ÚČOV. Zahuštěný kal je dávkován do vyhřívané fermentační nádrže, je v poměru 1:2 přidán organický odpad (např. biomasa - stěpky, sláma,...) a tato směs je za provzdušňování rozložena na jednodušší organické látky. Ty mohou být dále energeticky zpracovány. Aerobní fermentace není (naproti první variantě) energeticky soběstačný proces, předpokládá se spalování zemního plynu (až 3.7 milionu m³/rok). Získaný produkt může být lisován a následně odvážen jako palivo, např. ve formě peletek. Studie _{str 255} předpokládá 60 naložených kamionů denně (10 za hodinu).

Studie uvádí i předpokládaný vliv obou variant na ovzduší (odkazuje se na následný proces posuzování o vlivu na životní prostředí, tzv. EIA, s tím, že mnohé parametry beztak budou určeny až provozem zařízení). Studie označuje tento aspekt jako mírně negativní, avšak následující tabulka porovnávající předpokládané emise s emisemi spalovny Malešice (rok 2007) dává tušit něco zcela jiného:

Jinými slovy, parametry zamýšlené varianty I jsou srovnatelné (nepatrně převyšující) se současným provozem Malešické spalovny. Navíc obě dvě varianty budou při provozu produkovat i další látky, ať již aromatické uhlovodíky, tak například i H₂S - sirovodík, který je součástí získávaného bioplynu a může potencionálně unikat. Na tyto látky se, bohužel, v současné době nevztahují žádné limity. Zkušenosti místních obyvatel ve vzdálenosti přes 2 km s podstatně menším zažízením odpovídajícím variantě I je možné najít i v následující diskuzi pod článkem a Chrudimském fóru (Velký Karlov).

Dalším faktorem ovlivňující nejbližší okolí je hluk, studie pro vybraných 6 nejhlučnějších zařízení udává hladinu akustického tlaku ve vzdálenosti 1 m mezi 75 a 90 dB (každé zařízení srovnatelné s pneumatickou vrtačkou nebo velmi rušnou křižovatkou). Vzhledem k těmto skutečnostem bude kolem celého areálu vybudován protihlukový val, studie předpokládá kompenzace pro nejbližší okolí (připouští vykoupení a následnou demolici 5 bytových domů umístěných u silnice před kalištěm pro neschopnost dodržet hlukové limity).

Na předložené studii je zarážející, jakým způsobem hodnotí všechny negativní vlivy, připouští mírné zhoršení stávajících podmínek - jediným skutečným problémem uvedeným ve studii je estetické hledisko - 30 m vysoké nádrže a 23 m vysoké komíny u varianty I. Studie ignoruje současný stav věci, jako je přiblížení obytné zóny Větrušic - ulice Východní nebo nedaleký AstraPark a sklad potravin v Klecanech - AHOLD. Mnohé parametry jsou prezentovány buď zamlženě, nebo přímo v rozporu se skutečností. Například uvádí blízkost nedalekých přírodních rezervací Máslovická stráň a Větrušická rokle, ale opomíjí fakt, že národní přírodní rezervace Větrušická rokle, 1.2km vzdálená západně, je součástí projektu Natura 2000 (avšak celá studie je v souladu s posudkem Středočeského kraje oznamována s vyloučením vlivu na soustavu Natura 2000).

Není proto divu, že místní zastupitelstvo se vyjádřilo nesouhlasně včetně doplnění, stejně nesouhlasné stanovisko předložilo zastupitelstvo města Klecany, do jehož katastrálního území drastecké kaliště patří. Další informace lze získat v článku H..O opravdu hoří na stránkách města Klecany a na přilehlém diskuzním fóru.

Existuje však ještě jedna varianta, nepředložená k posouzení, označovaná jako nulová. Nechť vše zůstane tak, jak je a kde je, a jen se modernizující stávající technologie, aby bylo dosaženo přísných limitů daných nejen evropskou legislativou. Další alternativou k uvedeným variantám je i fluidní spalování (odstředění kalu a následné spálení za vysokého tlaku a teplot), dnes používané například v Liberci či Jihlavě [ obecný popis] s vyššími, za bežných podmínek bez dalšího zpracování emisní limity překračující, emisemi SO₂, případně i NO_x a jiných. Modernizaci stávajících technologií již nikdo na severu Prahy neprosazuje.

Je na každém z nás, aby posoudil rizika provozu jednotlivých variant, které znepříjemní život v menší či větší míře nám i našim dětem. Nenechme si svévolně zasahovat do zatím průmyslem nezasažené oblasti, ve které žijeme dnes. Zkusme říci, zda chceme mít rekreační zónu na celém Císařském ostrově a spalovnu za humny nebo spalovnu či jiné šetrné řešení hned u zdroje a zachování současné čisté přírody u nás.

Hlasujte v anketě na stránkách obce Větrušice, získejte si další doplňující informace na obecním úřadě Větrušice. O dalším vývoji Vás budeme podrobně informovat.