Klecansko, Větrušicko a okolí
Připomínky k přepracovanému záměru výstavby hal Goodman Zdiby Logistics Centre
Společnost Goodman dodala dokumentaci o posouzení záměru Goodman Zdiby Logistics Centre v řízení EIA (posuzování vlivu na životní prostředí). Předmětem dokumentace je výstavba dvou skladovacích hal (s uvažovanou tzv. nerušící výrobou) umístěných ve Zdibech severovýchodně od MÚK Zdiby. Dokumentace předpokládá, že haly bude obsluhovat cca 800 osobních a 800 nákladních automobilů denně. Neboť takové zvýšení dopravní zátěže bude mít následky v celém mikroregionu Klecanska, společnost navrhuje přestavbu současné okružní, již dnes kapacitně nevyhovující, křižovatky dálnice I/D8 a silnic I/9 a II/608. Dokumentace v některých aspektech počítá s realizací Pražského silničního okruhu, v takovém případě připouští změnu dopravního systému eliminující další dopravní zátěž směrem do Zdib. V neposlední řadě se záměr ne zcela vypořádává s ustanoveními územního plánu Zdib, kde na jedné straně je v souladu s typem užití předmětných pozemků, však koliduje s jinými obecnými podmínkami výstavby jako je například ochrana kulturních památek zabraňující stavbám narušujícím svým měřítkem či provedením prostředí památek nebo skutečnost, že stavba, která by měla stát na předmětném pozemku nesmí mít negativní vliv na okolní obytná území. Protože původní verze dokumentace Goodman Zbiby Logistics Centre obsahovala řadu nepřesností, posuzovatel se rozhodl požádat o přepracování dokumentace, čemuž bylo vyhověno. Nyní je k připomínkování přepracovaná (doplněná) verze. Termín podání připomínek je 11.leden 2018.
Odkazy
Společnost Goodman dodala dokumentaci k záměru vybudovat ve Zdibech na 15.27 ha dvě velké haly, které mohou být využity nejen jako skladovací, ale též k tzv. nerušící výrobě. Záměr má být realizován na pozemcích jihovýchodně od kruhové křižovatky ve Zdibech, přičemž zabírá celou plochu až k obytné zástavbě a okolí kostela Povýšení Svatého Kříže a Zdibského zámku. Samo vypořádání připomínek ze zjišťovacího řízení předpokládá značný nárůst dopravní zátěže, dokumentace sice předpokládá výhradní využívání trasy směrem přes stávající kruhový objezd na dálnici D8 - ten je ale i dnes v dopravních špičkách značně přetížen; proto jej společnost Goodman plánuje přebudovat na světelnými signály řízenou křižovatku s vyhrazenými pruhy pro každý směr.
Umístění záměru (z dokumentace) | Vizualizace záměru (z dokumentace) | Kolabující doprava při ranní špičce (zdroj: doprava.idnes.cz) |
Neboť posuzovatel dokumentace na základě zaslaných připomínek požádal o přepracování dokumentace, čemuž příslušný odbor krajského úřadu Středočeského kraje vyhověl, oznamovatel dodal novou verzi dokumentace. Záměr je v současnosti opět ve stavu vyjadřování se k (přepracované) dokumentaci EIA, kdy podle zákona 100/2001Sb O posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, každý může uplatnit své připomínky k dokumentaci záměru. Náš spolek ve spolupráci s iniciativou Zastavme výstavbu obřích průmyslových hal ve Zdibech prostudoval dokumentaci EIA a shledali jsme následující podněty:
Vzhledem k tomu, že vypořádání některých připomínek z původní verze dokumentace není zcela adekvátní nebo navržená opatření nejsou dostatečná, žádám tímto posuzovatele záměru, aby v rámci posuzování přihlédl i k původním připomínkám dokumentace.
Domnívám se, že požadavek na zapracování synergických jevů z letecké dopravy do hlukové studie nebyl předkladatelem v rámci přepracované dokumentace důsledně vypořádán. Doplněné odborné posouzení (viz příloha H17) jasně uvádí legitimitu požadavku na hlukovou studii kombinující veškerou hlukovou zátěž, na straně druhé uvádí, že toto posouzení je (v aktuální situaci) odborně nesplnitelné. Vzhledem k tomu, že v bezprostřední blízkosti lokality záměru jsou vydána 2 souhlasná stanoviska EIA k záměrům implikující značné zvýšení hlukové zátěže z leteckého provozu (paralelní přistávací dráha letiště Václava Havla Praha-Ruzyně a letiště Vodochody), při deklarované nemožnosti modelovat tuto budoucí synergickou zátěž nelze při současném stupni poznání prokázat, avšak ani vyvrátit možnost, že po realizaci těchto schválených záměrů a posuzovaného záměru bude docházet k překračování limitů hlukových emisí v obytné zástavbě. Domnívám se proto, že v aktuální situaci nejsou k dispozici veškeré relevantní údaje pro posouzení vlivu záměru a tudíž by k němu nemělo býti vydáno souhlasné stanovisko. Dostupnost těchto údajů je dle mého názoru podmíněna realizací obou uvedených záměrů (a nebo závaznou deklarací, že záměry nebudou realizovány), kdy veškeré hlukové emise budou moci býti zahrnuty v reálných měření stávající hlukové zátěže.
Předložená dokumentace opětovně naměřené hodnoty stávající hlukové zátěže připisuje výhradně silniční dopravě. Upozorňuji, že během měřícího dne dle dostupných informací byl letový koridor vedoucí přes Zdiby využíván pro přistávání na letišti Václava Havla - Praha Ruzyně, což je z pohledu hlukové zátěže ta méně obtěžující varianta. Při využívání koridoru pro vzlety (cca 20% případů) je proto možné očekávat další zvýšení hlukové zátěže, patrně například u měřícího bodu 2 nad hranici 60 + 1.8 dB; za této okolnosti jsou hlukové limity ve smyslu nařízení vlády 217/2016Sb překračovány nejen v nočních hodinách, jak uvádí dokumentace, ale i v průběhu dne. Opomenutí tohoto aspektu považuji za zásadní, přestože byla tato připomínka uvedena v mnohých vyjádřeních, není ve vypořádávání připomínek zohledněna. Nelze tak vyloučit možnost, že stará hluková zátěž není korektně stanovena.
Oznamovatel ve vypořádání hlukové zátěže uvádí, že v halách bude v souladu s územněplánovací dokumentací umístěna nerušící výroba; upřesňuje dále, že by provoz znamenající další emise hluku či znečišťujících látek nepovolil. Požaduji, aby takové omezení provozu bylo stanoveno jako podmínka stanoviska EIA.
Domnívám se, že ani přepracovaná dokumentace se adekvátně nevypořádává s významným narušením krajinného rázu a obecnou nevhodností realizace daného typu záměru v těsné blízkosti obydlí – porušení harmonického měřítka. Záměr svým stavebním objemem (haly o velikosti 74 690 m² a zpevněné plochy 49 510 m², celková plocha areálu 15,3 ha) v žádném případě neodpovídá celkovému charakteru předmětné lokality, ani urbanistickému a architektonickému charakteru obce Zdiby.
Domnívám se, že ani přepracovaná dokumentace se adekvátně nevypořádává s urbanisticky nevhodným umístěním areálu - v bezprostřední blízkosti obytné zástavby, jen cca 25 m od prvního rodinného domu, v blízkosti historického jádra obce Zdiby vedle chráněné kulturní památky kostela Povýšení Svatého Kříže doloženého již v roce 1384, původního hřbitova a Zdibského zámku z konce 18. století.
Upozorňuji, že stavební úřad v Klecanech vydal doplňující stanovisko (příloha H13.1), ve kterém uvádí, že záměr není v souladu s územním plánem obce Zdiby, konkrétně s podmínkou 2, ochraňující okolí historické zástavby obce. Odvolává se přitom i na stanovisko Národního památkového ústavu, označující vliv záměru na vizuální pohled za zásadní.
Upozorňuji, že Národní památkový ústav vydal stanovisko (příloha H13.2) označující záměr při splnění podmínek v přepracované dokumentaci za krajně akceptovatelný, nikoliv za přípustný, jak jej interpretuje dokumentace. Naopak se domnívám, že toto stanovisko akceptuje záměr pouze v krajním případě enormního veřejného zájmu na realizaci záměru, což však dle mého názoru rozhodně není případ posuzovaného záměru. Dle mého názoru je žádoucí, aby výška takto robustních staveb byla limitována nad rámec parametrů územního plánu, ideálně aby se blížila výšce okolní zástavby.
Z vypořádání připomínek k imisní situaci vyplývá návrh opatření vedoucí k podpoře výměny kotlů na pevná paliva v obci Zdiby. Upozorňuji, že vliv tohoto opatření může být marginální vzhledem k majoritnímu využívání plynu k vytápění nemovitostí. Navržené opatření tak neshledávám relevantním.
Z dokumentace vyplývá významné narušení pohody bydlení v důsledku negativních účinků na sousední obytná území – uvedený záměr bude způsobilý být zdrojem takových vlivů, které jsou jednoznačně neslučitelné s pohodou bydlení v této lokalitě a jejího okolí.
Z dokumentace vyplývá nadlimitní imisní i hluková zátěž – nepřípustné nadlimitní hodnoty karcinogenní látky benzo(a)pyrenu, ale i hluku budou dále zhoršeny nad rámec zákonných předpisů vsazením dalšího zdroje znečištění. Provoz areálu vyvolá v daném prostředí dopravu nepřiměřenou svým druhem v této lokalitě a z ní plynoucí negativní dopady na zdraví občanů a zhoršení kvality prostředí nad rámec zákonných předpisů. Další zhoršování situace považuji za nepřijatelné, navržené opatření ve formě zvýšení podílu zeleně za neadekvátní.
Upozorňuji, že dokumentace se nedostatečně vypořádává s místními podmínkami; záměr je srovnatelný s realizovaným záměrem společnosti Amazon v Dobrovízi, kde však místní dopravní infrastruktura byla zdejší realizaci záměru více nakloněna, viz např. realizace železniční zastávky, obnovení celotýdenního železničního provozu na přilehlé trati, zavedení dalších dvou párů kapacitních osobních vlaků mimo takt. Připomeňme, že společnost se aktivně podílí na hromadné dopravě svých zaměstnanců (nejen vlaky, ale i autobusy). V těchto ohledech se dokumentace předloženého záměru spoléhá na stávající dopravní obslužnost linkami PID, jejichž relace jsou zejména v dopravních špičkách již dnes kapacitně nedostačující a dle zástupců ROPID je další posilování linek značně problematické. Předložená dokumentace toto řeší individuální dopravou, což považuji za krajně nevhodné; případná budoucí realizace tramvajové tratě Kobylisy-Zdiby uvedená v dokumentaci není pro aktuální stav projektové dokumentace relevantní.
Nesouhlasím s tím, aby měření koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, zejména BaP (benzo(a)pyrenu), malých prachových částic (PM10, PM2.5) a oxidů dusíku začalo až s realizací záměru, jak uvádí předkladatel; naopak požaduji, aby takové prokazatelné dlouhodobé měření proběhlo před realizací záměru a podmínka nepřekročení zákonných limitů těchto látek byla podmínkou souhlasného stanovisko EIA.
Upozorňuji, že deklarace podpory realizace tramvajové trati Kobylisy-Zdiby není zcela odpovídající, neboť předběžné plány počítaly s ukončením trati před MÚK Zdiby, odkaz na vedení tramvajové trati křižovatkou nahrazující stávající kruhový objezd pak lze označit za zcela nerelevantní.
Přepracovaná dokumentace vyjasňuje stavební znemožnění odbočení vlevo pro nákladní dopravu při výjezdu z areálu. Přesto požaduji, aby veškerý výjezd a vjezd z areálu výhradně probíhal ve směru na MÚK Zdiby a aby tento požadavek byl zakotven v podmínkách stanoviska EIA.
Upozorňuji, že dopravní intenzita generovaná záměrem z dopravní studie kopíruje aktuální dopravní špičky, ve kterých je kapacita současné okružní křižovatky silnic II/608, I/9 a I/D8 označena jako nedostatečná. Z tohoto důvodu požaduji, aby opatření ke zvýšení kapacity navržené předkladatelem - křižovatka se světelně signalizačním zařízením s vybudovanými bypassy vpravo - bylo realizováno před započetím realizace záměru a deklarované - v reálném provozu změřené a prokazatelné - zvýšení kapacity křižovatky na stupeň C bylo následně prokázáno. Cílem tohoto požadavku je odstranění jakýchkoliv zanedbání a pochybností v dopravní studii (která přepracována nebyla); pokud by se po realizaci navržených dopravních opatření ukázalo, že byly ve studii poddimenzovány, nedostatečná dopravní infrastruktura musí být nepřekonatelnou překážkou realizace záměru. Požaduji, aby tato podmínka byla zakotvena v podmínkách stanoviska EIA.
Domnívám se, že navržené opatření zvyšující kapacitu zavedením světelně řízené křižovatky není dostatečné, neboť v odpolední špičce prostor pro příjezd k současné okružní křižovatce ze směru I/9 (s celkovou denní intenzitou 6810+2760 automobilů) se aktuálně jeví jako nedostatečný - blokuje pravý bypass z I/9 na I/D8. Ze simulace vyplývá, že prostor pro levé odbočení ze silnice II/608 Ke Zdibsku na I/D8 bude podobné kapacity (celková denní kapacita je 5165 automobilů a je žádoucí, aby v budoucnosti převzala i nemalou část aktuální intenzity dopravy po silnici II/608 od ulice Ke Zdibsku do ulice Pražské, zejména při vybudování silničního okruhu kolem Prahy), tedy dá se očekávat, že opět bude blokovat pravý bypass. Požaduji tedy, aby byla prokázána dostatečná kapacita tohoto levého odbočení a aby kapacita tohoto levého odbočení stanovená na nejméně 7000 automobilů denně byla součástí podmínek stanoviska EIA. Domnívám se, že s řešením kapacit se ani přepracovaná dokumentace nevyrovnává adekvátním způsobem.
Domnívám se, že navržené opatření zvyšující kapacitu zavedením světelně řízené křižovatky není dostatečné, neboť současná komplikovaná dopravní situace je do značné míry způsobena nedostatečně kapacitním napojením ulice Kbelské na Vysočanskou radiálu (I/D10) a nedostatečnou kapacitou ulice V Holešovičkách (viz dopravně problematická místa zveřejněná Magistrátem Hl.m. Prahy). Toho důsledkem vznikají v ranní špičce kolony, které dosahují začátku dálnice I/D8; mnoho řidičů pak raději volí trasu po silnici II/608, které přináší další provoz nejen do Zdib (ulice Pražská, ale i do ulice Průběžné - zejména řidiči z Klecanského mikroregionu), ale i Ústecké ulice v Praze Chabrech. Domnívám se proto, že další záměry vyžadující nemalou dopravní zátěž nemohou být realizovány dříve, nežli bude vyřešen aktuální dopravní problém, tedy zejména realizován silniční okruh kolem Prahy (požadovaný např dokumentací EIA pro tunel Blanka, atp.). Požaduji proto, aby požadavek předchozí realizace silničního okruhu Prahy byl součástí podmínek stanoviska EIA.
Domnívám se, že navržené opatření zvyšující kapacitu zavedením světelně řízené křižovatky není dostatečné, neboť současná komplikovaná dopravní situace je do značné míry způsobena nedostatečnou kapacitou rampy I/D8 a I/9, kdy vozidla odbočující vlevo ve směru do Líbeznice jsou zejména ve večerní špičce blokována vozidly odjíždějícími z okružní křižovatky I/D8, I/9 a II/608 (celková denní intenzita 4955 vozidel). Zatímco předložená dopravní studie tuto křižovatku nezmiňuje, požaduji, aby zvýšení kapacity MÚK Zdiby bylo řešeno komplexním způsobem, tedy například včetně vybudování přímé rampy z I/D8 směr z Prahy na I/9 směr Líbeznice respektující současné odbočení směr Sedlec. Z tohoto důvodu požaduji, aby opatření ke zvýšení kapacity souboru křižovatek v okolí MÚK Zdiby bylo realizováno před započetím realizace záměru a deklarované - prokazatelné a v reálném provozu změřené - zvýšení kapacity souboru křižovatek minimálně na stupeň C bylo zakotveno v podmínkách stanoviska EIA.
Domnívám se, že navržené opatření zvyšující kapacitu zavedením světelně řízené křižovatky není dostatečné, neboť nebere v potaz aktuální dopravní situaci vzniklou realizací obchodního centra Lidl v ulici Ke Zdibsku, která využívá okružní křižovatku u čerpací stanice Hrubý a okružní křižovatky I/D8, I/9 a II/608 k zamezení odbočení vlevo při vjezdu i výjezdu z obchodního centra. Vybudováním křižovatky se světelnou signalizací bude otáčení (které není v dopravní studii uvažováno) ze zákona zakázáno (§24, odstavec 4, písmeno c) zákona 361/2000 Sb. v platném znění), což patrně pro obyvatele z Klecanska bude znamenat volbu trasy průjezdem Zdib, ulicí Průběžnou, alternativně otáčení se v ulici Pražské, případně pro obyvatele oblastí východně od záměru objezdem přes Sedlec. To přinese další nárůst dopravy zejména do centrální části Zdib. Tato připomínka byla vznesena již při původní verzi dokumentace, v přepracované není vypořádána.
Rozporuji vypořádání připomínky k dopravní intenzitě konstatující, že se provoz po většinu dne zdá býti plynulý. Domnívám se, že klíčovým je posouzení v dopravních špičkách, které již nyní mají negativní vliv na životní úroveň v oblasti. Dále rozporuji klesající zatížení ulice Pražské - v roce 2017, který není v přehledu uveden, díky nízké propustnosti ulice V Holešovičkách a následným kolonám je tato komunikace stále intenzivněji využívána k tranzitní dopravě. V tomto ohledu považuji za potřebné svázání realizace záměru s realizací silničního okruhu Prahy formou podmínky stanoviska EIA, které by dopravě významně odlehčilo.
Rozporuji vypořádání připomínky k dopravní obslužnosti prodejny Lidl, kde přepracovaná dokumentace uvádí, že realizací světelně řízené křižovatky bude umožněno při vjezdu i výjezdu odbočení vlevo. Tomuto vypořádání však neodpovídá přiložená dopravní studie (příloha H3.2). Tuto připomínku tak není možné považovat za korektně vypořádanou.
Vzhledem k tomu, že nebyla aktualizována dopravní studie, není zřejmé, jak je vyřešeno napojení prodejny Lidl po realizaci světelně řízené průsečné křižovatky. Domnívám se, že za této situace může být k obratu do protisměru (jenž je ze zákona na světelně řízené křižovatce zapovězen) využívána nejbližší dostupná křižovatka obrat umožňující; touto (dostatečně kapacitní) křižovatkou je až křižovatka před vjezdem do areálu posuzovaného záměru. Ta však svými rozměry patrně umožňuje odbočení jen přes oba protisměrné jízdní pruhy, vlečné křivky v tomto směru nejsou uvedeny. Není tak zřejmé, zda toto odbočení bude bezpečné. Zároveň není z přepracované dokumentace zřejmé, zda-li navazující studie s touto dopravní intenzitou počítají. Připomínku reflektující odbočení do prodejny Lidl tak není možné považovat za korektně vypořádanou.
Vypořádání připomínek uvádí stagnující trend intenzity dopravy v profilu ulice Ústecké, Praha, přiložený mapový podklad uvádí polohu profilu na okraji hl.m. Prahy (před začátkem vyhrazeného jízdního pruhu pro BUS). Rozporuji existenci takového měřícího profilu, prezentovaná data se patrně týkají profilu na křižovatce ulic Ústecká a Žernosecká, kde je umístěno zařízení telemetrie dopravy TSK Praha. Tento profil obsahuje nejen intenzitu dopravy z Pražské ulice ve Zdibech, ale zároveň i intenzity dopravy z ulic K Ládví a Spořické v Praze. Domnívám se, že stagnace intenzity dopravy může být způsobena volbou alternativní trasy obyvatel pražských městských částí (ulicí Čimickou) v důsledku nárůstu intenzity dopravy přicházejících od Zdib. Díky absenci telemetrického zařízení v uvedeném profilu a výše uvedeným skutečnostem se domnívám, že diskuze předkladatele ohledně stagnace intenzity dopravy je irelevantní (obec Zdiby od roku 2017 disponuje vlastním telemetrickým zařízením v okolí křižovatky ulic Pražská a Průběžná, Zdiby, které by k tomuto bylo relevantní, avšak díky měřenému období neposkytuje trend vývoje intenzit).
Aktuální situace na okružní křižovatce u MÚK Zdiby (z dokumentace) | Návrh světelnými signály řízené křižovatky včetně uspořádání pruhů (z dokumentace) | Výhledová podoba MÚK Zdiby včetně realizovaného Goodman Zdiby Logistics Centre (z dokumentace) |