Klecansko, Větrušicko a okolí
O nás
Spolek Klecansko, Větrušicko a okolí vznikl za účelem adekvátní ochrany přírody a krajiny na území Středočeského kraje, zejména pak v okolí obce Větrušice. Cílem spolku je zajistit, aby hospodářský a společenský růst byl v rovnováze se zachováním plnohodnotného životního prostředí jak pro současnou, tak i budoucí generace.
Náš spolek bude podporovat projekty místních samospráv vedoucí k zachování současného stavu přírody a krajiny v mikroregionu Klecanska. Pro tento region je charakteristické, že je minimálně průmyslově využíván a i díky tomuto faktoru je stále častěji vyhledáván nejen k rekreaci, ale i k stálému bydlení. Je více než dobrou alternativou k přeplněnému životnímu stylu velkoměsta, které má nadohled.
Náš spolek se chce aktivně podílet na analýze možných dopadů záměrů, které by měly být v našem mikroregionu realizovány a které by mohly mít negativní vliv na prostředí, ve kterém žijeme a jehož jsme nedílnou součástí. Chce vést dialog o aspektech takových záměrů a minimalizovat negativní dopady nejen na životní prostředí, ale i na životní úroveň obyvatel.
I z důvodu efektivního naplnění těchto cílů je náš spolek zakládajícím členem SOS Koridoru D8, sdružení obcí a spolků, které od roku 2017 koordinují spolupráci k ochraně svých obyvatel před negativními dopady investičních záměrů s územní působností v širším okolí dálnice D8.
Náš spolek je otevřen všem podnětům a námětům, které budou naplňovat jeho cíle. V případě Vašeho zájmu nás kontaktujte.
Jak dostat kaly z Prahy do Drast aneb drastecké metro
Pražský magistrát plánuje do roku 2015 vymístit kalové hospodářství z pražského Císařského ostrova do Drast. Pokud by k tomu došlo, je potřeba kal a další odpady dopravit z Císařského ostrova do drasteckého provozu. K tomuto účelu má být vybudován přivaděč - pod tímto označením se však skrývá 9.5 kilometru ve skále raženého tunelu velikosti metra, ve kterém bude jezdit úzkorozchodný důlní vláček...
Zařízení na zpracování kalů, které magistrát Hl.m. Prahy navrhuje vymístit z pražského Císařského ostrova do areálu kaliště Drasty, bude ovlivňovat své okolí nejen emisemi nejrůznějších polutantů, pachových látek a hlukem, ale rovněž dojde ke značnému nárůstu kamionové dopravy. Ta má být vedena z Drast přes křižovatku u klecanské betonárky na silnici 608 (stará teplická) a přes dnes již přetížené kruhové objezdy u Zdibska na dálnici D8. Kamionová doprava bude sloužit zejména k odvozu zbylého zpracovaného odpadu z Drast a k dovážení dalšího organického odpadu z pražské aglomerace (vedle biomasy i případně další odpad např. z masozpracovávajícího průmyslu apod.)
Zatímco 250 tun kalu denně v 6% roztoku bude do Drast čerpáno 35cm širokým potrubím, zbylý pevný materiál (82 tun kontaminovaného písku a 48 tun shrabků z hrubých česlí, dohromady cca 100m3 materiálu denně) má být dopravován buď
- úzkorozchodnou důlní železnicí s vagony na uzavřené kontejnery s kapacitou 1 m3 nebo alternativně 2 m3
- další kamionovou dopravou
Zatímco druhá varianta je značně nepravděpodobná, neb by zatížila komunikace v okolí současné Ústřední čistírny odpadních vod (ÚČOV) ještě více než je současný stav (přičemž dopravní zátěž v okolí ÚČOV je jedním z hlavním argumentů, proč vymístit kalové hospodářství mimo Císařský ostrov), první variantu transportu tohoto materiálu důlní železnicí je možné zrealizovat společně s technologickým kolektorem přivádějící kal do Drast. Kolektor má být přes 9 km dlouhý a na své cestě překoná přes 100 m výškového rozdílu.
Doprava kalu
Kal, tedy vodou ředěné pevné látky, které jsou různými způsoby odstraňovány z odpadní vody (tedy to, co "zbude po vyčištění" odpadní vody) má být dopravován do Drast potrubím. Při čerpání kalu nahoru je nutné vzít v úvahu, že čerpaná tekutina (s 6% sušiny) je již relativně hustá a 9 km poměrně velká vzdálenost - tzv. ekvivalentní sloupec vody (tedy výška, do které by byla čerpána jen voda bez tření v potrubí) byl vypočten na více než 210 m (jako i u ostatních částí záměru se jedná o technicky unikátní, ve světě neobvyklé řešení). V Drastech bude kal zpracován, přebytečná voda odstraněna a samospádem vrácena zpět na ÚČOV druhým, stejně širokým potrubím. Projekt počítá s jedním rezervním potrubím, které by mohlo zastoupit tato potrubí v případě havárie. Kapacita potrubí do Drast je 41 000 m3 zředěného kalu denně. Vzhledem k tomu, že kal obsahuje rovněž těžko odbouratelné tuky, které se budou usazovat na stěnách potrubí, počítá se tzv. proplachováním (čerpadla i potrubí jsou dimenzována na 16 hodin provozu denně, zbytek času je možné použít na proplach).
K těmto 3 potrubím povede do Drast ještě potrubí na odvádění srážkových vod z areálu a 2 potrubí na čerpání technologické, alternativně i pitné vody do Drast. Ty mohou být vedeny i v jiných trasách.
Doprava tuhých materiálů
Vedle kalu budou v navrhovaném drasteckém provozu zpracovávány i tuhé odpady vzniklé čištěním odpadních vod. Jedná se o písek a o shrabky - velké nečistoty, které se zachytí na hrubých česlích. Předpokládaná produkce u každého je necelých 50 m3 denně. Tento materiál by měl být dopravován do Drast úzkorozchodnou železnicí vedenou ve stejné trase tunelem jako potrubí. Rozchod kovových kolejnic bude 600 mm - u nás např. trať Mladějov-Nová Ves, předpokládá se nasazení důlních akumulátorových lokomotiv AE 30 (další obrázek, DN 30 D, její dieselová sestřička).
Použití železniční dopravy má však jednu podstatnou nevýhodu - nelze překonávat velké výškové rozdíly. Z tohoto důvodu je přivaděč navržen tak, aby stoupání bylo rovnoměrné (3.5 promile - mimochodem, je to maximální přípustné stoupání lokomotivy AE 30). Tento záměr hatí údolí v Klecanech (ulice Do Klecánek), projekt se s tím však vypořádává 54 m dlouhým mostem překlenující toto dnes malebné údolí.
Další technickou zajímavostí předloženého projektu je vybudování podzemního nádraží (40 m dlouhého) v cca polovině trasy, tedy přibližně v místě šachty 4 umístěné u zámečku ve Zdibech - Brnkách, kde by se dvě soupravy mohly míjet. To by vedlo k zdvojnásobení kapacity přivaděče.
Šachty umístěné na trase přivaděče (na mapě zobrazeny body) budou v provozu zajišťovat odvětrávání prostor, budou zde umístěny i záchytné nádrže pro případ havárie potrubí (nádrže jsou dimenzovány tak, aby se do nich vešel veškerý obsah potrubí nad nimi). V okolí šachet se v průběhu provozu může šířit hluk a vibrace z projíždějících vlaků. V průběhu stavby budou šachty sloužit k odvozu vytěžené horniny (celkem 228 000 tun horniny, po odhadnutou dobu ražby 14 měsíců každou hodinu cca 2 kamiony s nosností 20 tun), což značným způsobem na tuto dobu zatíží místní komunikace, které (zvláště u šachty Š3 umístěné severně od Bohnic a šachty Š4 umístěné v Brnkách) nejsou na takový provoz v žádném případě koncipovány. Navíc umístění těchto šachet není nejšťastnější, šachta Š4 v Brnkách je umístěna 40m od nejbližší zástavby, Š3 pak 60m. Připomeňme, že obě lokality jsou dnes využívány k rekreaci. Celá šachta má být ražena pomocí trhacích prací s primárním obetonováním. Trhací práce, i v poměrně velké hloubce, způsobují vibrace, které mohou vést i k poničení cizích stavebních objektů na trase kolektoru i v jeho okolí.
Další nezodpovězenou otázkou je vliv stavby a provozu na podzemní vody. V současné době není zpracován geologický průzkum, zkušenosti místních s vrtáním studen však hovoří o podloží prošpikovaném žílami značně pevných hornin, kdy se při prvních problémech vyplatilo začít vrtat studni o pár metrů dál. Jedinou pozitivní zprávou tak je, že s největší pravděpodobností nebude docházet k propadům tak jako v případě pražského tunelu Blanka.
Zdiby, Bohnice i Klecany
Na první pohled by se mohlo zdát, že záměr magistrátu Hl.m. Prahy vybudovat v Drastech v první fázi provoz na zpracování kalů, v druhé fázi pak i spalovnu (a nikde není řečeno, že pouze kalů) se Zdib, Bohnic a značné části Klecan netýká. Pakliže se jich nedotkne primárně (emise, hluk z provozu a narušení krajinného rázu), zcela jistě se jich dotkne sekundárně ať již ve formě zvýšené kamionové dopravy, tak zátěží plynoucí z provozu výše uvedeného přivaděče. I z tohoto důvodu nabízíme možnost podepsat petici NE rozšíření provozu kaliště Drasty na obecních úřadech v jejich obcích. Pokud dojde k rozšíření provozu v Drastech, jistojistě bude postaven a provozován i přivaděč (a jak studie uvádí, tzv. ve veřejném zájmu). To znamená, že přivaděč vůbec nemusí projít standardním stavebním řízením - i tak jej nebude dozorovat příslušný stavební úřad, ale úřad báňský, vzdálený na hony daleko od této lokality a jejích zájmů.