Klecansko, Větrušicko a okolí

Co říkají územní plány na provoz v Drastech?

V poslední době se objevují v souvislosti s plánováním nového provozu v Drastech prohlášení, že vše je v souladu s územním plánem jak Klecan, tak Středočeského kraje. Není - víte proč?

Územní plánování probíhá na dvou úrovních, na místní a na nadřazené. O místní úrovni rozhoduje místní samospráva, o nadřazené kraj. Místní územní plán musí být v souladu s nadřazeným územním plánem. Územní plán nesmí zasahovat do území jiného samosprávného celku.

Středočeský kraj nemá územní plán na celé územní kraje, ale pouze na některé své části. Drast, potažmo Klecan se týká Územní plán velkého územního celku Pražského regionu, který byl schválen v prosinci 2006 takříkajíc na poslední chvíli. Z navrhovaných staveb v okolí Klecan jmenujme

• rozšíření dálničního sjezdu Zdiby, čtyřproudová silnice směr Mělník (výkres doprava)
• pražský okruh - Suchdolská varianta včetně sjezdu mezi Zdiby a Chabry (výkres doprava)
• dálniční sjezd z D8 v oblasti Panenských Břežan / Vodochodského letiště (výkres doprava)
• most Klecánky - Roztoky (výkres doprava)
• Rozvodna Klecany 110/22kV umístěna naproti betonárce v Klecanech (výkres energetika)

Na výkresu doprava si povšimněte zajímavé trasy obchvatu Klecan. Jsou zde zakresleny i hlukové zóny kolem letiště Vodochody.

Vodní hospodářství v Pražském regionu

Problematice Drast se věnuje výkres vodní hospodářství, je zde zakreslen současný přivaděč kalů Troja - Roztoky - Drasty. Součástí výkresu je i rezerva pro novou ústřední čistírnu odpadních vod (NÚČOV) v Klecanském lomu - pražský magistrát stále neopustil myšlenku vymístit v budoucnu (minimálně po vytěžení lomu) čistírnu z Císařského ostrova do Středočeského kraje. Zatímco územní plán Klecan zachovává současný stav kalového hospodářství v Drastech (sekce 6.2.15, str 32), k NÚČOV se nevyjadřuje, neb se nalézá na katastrálním území Husince. Strategický rozvojový plán Husince z listopadu 2008 však s touto eventualitou nepočítá, neuvádí ji ani jako potencionální investici.

V sekci čištění odpadních vod textové části ÚP VÚC Pražského regionu je zmíněn i Drastecký provoz. Citujme:

Praha je většinou odkanalizována jednotnou soustavou ÚČOV na Trojském ostrově. Součástí systému je odkaliště Drasty; v grafické části je výtlačný řad a odvedení vody do Vltavy. Potřeba další čistírenské kapacity je podpořena i postupným dožíváním technologické části; v současné době je připravováno zásadní rozšíření ÚČOV ve stávající lokalitě. Souborné stanovisko pro zpracování návrhu ÚP VÚC PR umožňuje výhledové umístění nové kapacity na řešeném území v lokalitě Klecany-Husinec, která již byla v minulosti prověřována.

Odstavec konstatuje, že Praha je většinou odkanalizována na ústřední čistírnu odpadních vod umístěnou na Císařském ostrově (zbytek, cca 5% odkanalizován na tzv. pobočných ČOV). Součástí systému, tedy kanalizačních stok, čistírny apod, je i odkaliště Drasty - to je nezpochybnitelně pravda. Další věta mluví o dosluhujících technologiích, a uvádí, že je připravováno zásadní rozšíření ÚČOV ve stávající lokalitě. Stávající lokalita je Císařský ostrov. Poslední věta citace mluví o možném vymístění ÚČOV do klecanského lomu někdy v budoucnu.

Tedy co se týče Drast, územní plán Pražského regionu konzervuje stávající stav (tedy odkaliště Drasty je součástí systému) a zároveň mluví o rozšíření provozu na Císařském ostrově. Aby se toto rozšíření týkalo i Drast (tedy pokud by územní plán Pražského regionu skutečně počítal s likvidací veškerých kalů z Prahy v Drastech), musely by být Drasty součástí ÚČOV (což nejsou a ani to věta nepředpokládá), a ne pouze celého systému. Je tedy patrné, že likvidace kalů z celé Prahy v Drastech není územním plánem Pražského regionu vůbec upravována. Pokud vezmeme v úvahu fakt, že územní plán nesmí zasahovat do jiných územní (Středočeský kraj do Prahy), lze poznámku o rozšíření ve stávající lokalitě chápat i v tom smyslu, že odkaliště Drasty nebude již dále využíváno (neb technologie budou zásadně rozšířeny na ÚČOV). Z logiky věci takový fakt ovlivňuje území Středočeského kraje a tudíž je namístě ho zde uvést, neb umožňuje další rozvoj okolích obcí. V obráceném případě by pak územní plán Pražského regionu nebyl v souladu s legislativou (zasahoval by do kompetencí Hl.m. Prahy) a jakékoliv stavební řízení probíhající podle tohoto územního plánu by bylo napadnutelné.

Ve výkresu vodního hospodářství Pražského regionu chybí vodojem v Větrušicích, není zanesen vodovodní přivaděč do Větrušic vybudovaný v roce 2003. Naopak je tam zaneseno potrubí z kaliště Drasty přes Větrušickou rokli do Vltavy jako stávající stav, ale již desítky let není provozováno a není ani provozuschopné. V Klecanech není zakreslena čistírna odpadních vod.

Územní plán Klecan

Územní plán Klecan byl schválen v květnu 2010. Vedle staveb, které ze zákona přejímá (viz seznam staveb výše), počítá i se realizací dalších staveb, například

• stavba kruhových objezdů - křižovatka obchvatu Klecan a silnice 608, u Aholdu a u Betonárky
• stavba silnice 3. třídy od klecanského hřbitova, příp. hranice se Zdiby, na Zdibsko, křižovatka se silnicí 608
• stavba obytných a průmyslových zón ve 3 etapách

Kalové hospodářství v Drastech je vedeno jako součást technické infrastruktury, konkrétně areál likvidace odpadních vod. Jako hlavní přípustné využití je uvedeno koncová zařízení technické instrastruktury. Na zónu je kladen regulativ ve formě výškového omezení staveb, max 2NP + podkroví, respektive max 10m.

Kalové hospodářství může být skutečně chápáno v obecném slova smyslu jako koncová součást likvidace odpadních vod. Tedy obě navržené varianty Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy jsou v souladu s územním plánem Klecan vyjma regulativu na výšku u varianty bioplynové stanice (zejména 16 navrhovaných 30m vysokých vyhnívacích nádrží).

Naopak Energetickou koncepcí Hl.m. Prahy (březen 2004) deklarovaná spalovna kalů územnímu plánu neodpovídá. Důvod je nasnadě: Neexistuje spalovna kalů, existuje poze spalovna, tedy zařízení na likvidaci odpadů. Takový provoz územní plán Klecan nepřipouští, vybudování spalovny kalů v Drastech není v souladu s územním plánem.

V této souvislosti je více než žádoucí nezaměňovat bioplynovou stanici a spalovnu kalů. Bohužel, většina médií mezi nimi nerozlišuje.

Spalovna kalů a odpadů

Vybudování druhé spalovny odpadů z Prahy může být motivováno buď nedostatečnou kapacitou stávajícího provozu (o čemž nejsou věřejně dostupné žádné informace, podle zprávy je likvidováno 200 000 tun oproti 310 000 tun naplánované kapacity ZEVO Malešice), nebo možností spalovat v nové spalovně něco, co stará spalovna likvidovat neumí. Kaly obsahují vedle dioxinů i jiné škodlivé látky (např. hormony z antikoncepčních přípravků), které je žádoucí likvidovat pouze za vysokých teplot ve fluidním (1500°C) nebo dokonce plasmatickém (5000°C) reaktoru. Existuje potencionální hrozba, že ve snaze zlikvidovat v maximální možné míře veškeré znečišťující látky z kalů (což je v souladu s územním plánem a je jistě ekologické a chvályhodné) bude vybudována spalovna (kalů), která bude posléze papírově rozšířena na spalovnu čehokoliv, v případě (pro kaly zcela technicky nadbytečnému) plasmatického reaktoru i na ty nejnebezpečnější látky (tedy to, co dnešní ZEVO Malešice nemohou spalovat).

Kaly mohou být spalovány tzv. samonosným provozem (t.j. provoz po zážehu již nebude potřebovat žádnou energii, naopak ji bude uvolňovat) za předpokladu, pokud se podaří vysušit kaly na více než 20% (varianta II navrženého energetického řešení odpadů a kalů z Prahy - kalová pole předpokládá vysušení na 33%). Uvolněnou tepelnou energii je možné použít pro provoz na vysušování kalů, případně ji lze transformovat na energii elektrickou (elektrárna při ZEVO Malešice má ročně vyprodukovat 90 GWh elektrické energie). Z tohoto úhlu pohledu jistě neplatí, že pokud v Drastech bude spalovna, nebude tu žádný jiný provoz; naopak jakýkoliv moderní provoz v Drastech může předurčovat nutnost vybudování spalovny v budoucnu.

Obytné zóny v okolí Drast

Územní plány i díky dnes již dosluhujícímu kališti Drasty počítají s dřívější či pozdější výstavbou obytných zón v okolí drasteckého provozu.

BR12 - rodinné domy v Drastech

SO5 - obytné domy Klecany sever

• ulice Východní, Větrušice
• zóna BR12 pro výstavbu rodinných domů severně od Drast, katastrální území Klecany (2. etapa)
• zóna SO5 pro výstavbu obytných domů severně od Klecan, katastrální území Klecany (2. etapa)
• plánovaná zástavba v Hošticích

Tyto budoucí investice jsou znehodnoceny, neboť se do takové lokality stěží podaří naplnit jejich kapacitu, k zapáchájícímu kalovému hospodářství či ke spalovně se málokdo bude chtít stěhovat. Nová průmyslová zóna (modře naznačena, naproti Aholdu) má nadefinována poměrně přísná regulativa, počítá se maximálně se skladovacími prostory. Tato zóna bude tedy své okolí ovlivňovat nanejvýše nárůstem dopravní zátěže. Toto celkově šetrné řešení je však v totálním rozporu se zamýšleným provozem (, areálem i územním plánem) v Drastech, který v jakékoli předložené či deklarovaně variantě bude vždy kategorizován (podle zákona o ochraně ovzduší) jako velký zdroj znečištění.

Vzhledem k jednoznačnému výsledku místního referenda by bylo vhodné zaktualizovat regulativa na drastecké kaliště tak, aby na jedné straně odpovídala současnému stavu, avšak neohrožovala životní prostředí a další rozvoj v této oblasti. Takové omezení by jednoznačně zabránilo jak vymístění kalového hospodářství do Drast, tak jiným plánům na průmyslovou zónu enormě znečišťující své okolí.