Klecansko, Větrušicko a okolí

Co skrývá dokumentace EIA kalového hospodářství v Drastech?

Dne 18.11.2010 byla zveřejněna dokumentace k procesu EIA (posuzování záměru na životní prostředí) Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy. Dokumentace došla 1.12. do Klecan a 3.12. do Větrušic, tedy celou polovinu času (zákonem stanovených 30 dnů) se toulala kdesi poštou. Z dokumentace vyplývá, že pražský magistrát rozhodl na základě zjišťovacího řízení pokračovat pouze ve variantě II, tedy kalové pole. Oproti oznámení dokumentace obsahuje několik dalších nepříjemných upřesnění.

Poprvé se okolní obce o záměru pražského magistrátu v Drastech budovat kalové hospodářství dozvěděly 08.04.2010, kdy bylo podáno tzv. oznámení o záměru MZP298 Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy, přehledově shrnuto v článku Spalovna za humny, problematika přivaděče (neboli po novu raženého technologického kanálu) pak v článku Jak dostat kaly z Prahy aneb drastecké metro. Obce, které se v okolí záměru nacházejí, vydaly nesouhlasné stanovisko se záměrem, Klecany jej dokonce označily za neakceptovatelný; všechny okolní obce požadovaly zpracování posudku EIA a vytyčily aspekty, které musí být detailně analyzovány. Dne 18.06. bylo ukončeno zjišťovací řízení s tím, že vliv stavby na životní prostředí je významný a musí být posouzen (viz také komentář k závěrům zjišťovacího řízení). Předkladatel pak musel přepracovat z oznámení dokumentaci a doplnit ji o požadované analýzy. Tato dokumentace byla zveřejněna 18.11. a od té doby běží 30 denní lhůta, po kterou je možné se k dokumentaci vyjádřit. Dále bude následovat posuzování dokumentace, které buď předkladateli vrátí dokumentaci k přepracování a nebo po veřejném projednání vydá k záměru kladné či zamítavé stanovisko. To pak bude podkladem pro další řízení.

Zjišťovací řízení uložilo předkladateli hned několik bodů. Jedním z nich je povinnost uvést všechny uvažované varianty kalového hospodářství a uvést kritéria, na základě kterých byla aktuální varianta vybrána. Předkladatel se s tímto vypořádal opět svým svérázným způsobem. Zatímco EIA na modernizaci provozu na Císařském ostrově vedle stávajícího umístění kalového hospodářství na ÚČOV a Drast jmenuje další 4 varianty, vyjádření ke zjišťovacímu řízení suše konstatuje, že důvody jsou zcela zjevné a závažné, a že vychází ze zadání magistrátu. Navíc umístění kalového hospodářství ve stávající lokalitě je v rozporu s vyjádřením městské části Praha-Troja!!! Mimochodem, je to jediný důvod uvedený v celé 450 stránkové textové části dokumentace. Je zjevný a zásadní; tedy alespoň podle předložené dokumentace.

Nezbývá než v podávaných vyjádření ostře odmítnout takový postup. Argument, že libovolná ze stran politicky zablokuje možnou variantu, není v žádném případě akceptovatelný z hlediska posuzování vlivu na životní prostředí. Podotkněme, že všechny strany musí mít v rámci posuzování rovné podmínky.

Z mnohých vyjádření ke vzneseným připomínkám je patrný arogantní tón, argumentace jak si Klecany mohly dovolit označit záměr za neakceptovatelný, když si jej přeje Praha Troja je cítit hned na několika místech. Můžeme jen doufat, že další posuzování bude probíhat již korektním způsobem.

Dokumentace

Jak již bylo řečeno, varianta I z oznámení spočívající v anaerobní stabilizaci kalů (tedy bioplynka) zůstane prozatím jen na papíře, dále bude posuzována pouze varianta II aerobní stabilizace kalu. Oproti oznámení došlo k dvojnásobnému nárůstu zpracovávaného organického odpadu (z 250 na 500 tun denně), součástí provozu bude navíc drtička odpadu a adekvátním způsobem dojde k nárůstu dopravy z 70 na 120 kamionů denně (avšak i toto číslo bude spíše minimální mez).

Abychom mohli posoudit možné dopady, ukažme si, jak taková technologie kalového hospodářství funguje....

Popis navržené technologie

Raženým technologickým kanálem je z Ústřední čistírny odpadních vod Praha z Císařského ostrově čerpán 35cm širokým potrubím surový kal s 6% sušinou a denně pomocí důlní železnice s výhybnou (nádražím) pod Brnkami je do Drast dopravováno na 135 tun shrabků z česlí a písku. Před zpracováním jsou kalu jímány do zásobníku. Zatímco čerpání kalu na Drasty probíhá 16 hodin denně, kalové hospodářství pracuje nepřetržitě. Jímaný kal je nejprve odstředěn v odstředivce, velkém a hlučném zařízení, které odděluje vodu (která kal vynesla do Drast) od kalu. Přebytečná voda je odváděna zpět na ÚČOV, aby zde mohla být dočištěna. Paralelně k tomuto procesu je vykládán pevný odpad z vlaku ze stanice umístěné 10 m pod povrchem. Tato část odpadu je zde tříděna, dokumentace uvádí, že možnost využití tohoto odpadu ve vyráběném produktu bude teprve prozkoumána.

Jinými slovy, vedle zpracování kalů v Drastech bude fungovat i „sběrný dvůr“ na třídění pevného odpadu nahromaděného v ÚČOV, aniž by bylo zřejmé, že jej lze do výsledného produktu vůbec použít. Pokud to nebude možné, část drasteckého provozu bude pouze překladištěm pevného odpadu z ÚČOV z důlní železnice na kamionovou přepravu.

Aby mohl být kal energeticky zužitkován, je nutné jej vysušit a obohatit o jiný energeticky využitelný materiál. Dokumentace předpokládá míchání kalu v poměru 1:2 s organickým odpadem (zejména biomasou). Kalové hospodářství tedy k 250 tunám kalu spolyká i 500 tun dalšího organického odpadu. Organický odpad je skladován v tomu určené hale, kde je i drcen. Drtička je velkým zdrojem hluku, potenciálním zdrojem zápachu (nejen biomasa je organický dopad) a vzniku prachových částic s možným podílem i v oblasti PM10.

Odvodněný kal, rozdrcený organický odpad a (v případě možnosti přidání i) pevný odpad je pomocí vnitroareálové dopravy nákladními auty s korbou (dokumentace okrajově připouští i použití dopravníků, avšak tuto možnost považuje za komplikovanou) zavážen do kalových polí. Předpokládá se, že automobily takto po areálu ujedou 70km denně. Tento způsob rozvážky materiálu je svázán s emisemi znečišťujících látek (ze spalovacích motorů), avšak může docházet k rozsypávání materiálu po areálů či díky povětrnostním podmínkám k prašnosti převáženého materiálu včetně značného úniku pachových látek.

V kalových polích za přístupu (vháněného) vzduchu dochází k hnilobným procesům, které mají za následek redukci organických složek směsi (speciální způsob kompostace) a s provětráváním dochází k sušení směsi. Tento proces je energeticky samonosný, není tedy potřeba dodávat energii. Stabilizovaná směs je nazývána produktem, který dle sdělení dokumentace může být využít v energetice jako náhražka hnědého uhlí (na takový způsob je „již“ zpracovávána studie proveditelnosti) a nebo v zemědělství. Výstupního produktu má být 610 tun denně.

Sekundárním produktem tohoto procesu je odpadní vzduch. Ten je přiváděn na biofiltry. I pokud by byly biofiltry udržovány v souladu s provozními řády (jako že v praxi většinou nejsou), maximální účinnost těchto zařízení je 85%, tedy nejméně (ale spíše více než) 15% zápachu bude nekontrolovatelně unikat do ovzduší.

Aby bylo minimalizováno znečištění ovzduší extrémní kamionovou dopravou, uvažuje se o překládce materiálů do Drast i z Drast na železnici, zmiňovány jsou stanice Měšice, Praha Čakovice a Kralupy nad Vltavou.

Ražený přivaděč

Samostatnou kapitolou je ražený technologický kanál ÚČOV - Drasty v celkové délce 9 km překonávající výškový rozdíl 100 m, jenž je technologickou raritou, zařízení ani obdobných parametrů nikde ve světě neexistuje, natož aby bylo provozováno. Kanál bude negativně ovlivňovat své okolí zejména při stavbě v okolí šachet, ze kterých bude odvážena rubanina. Trasa kanálu vede z Troji přes Bohnice přes Drahaňské údolí a Brnky (uprostřed „náměstíčka“ bude umístěna i šachta, pod šachtou výhybna). Údolí Do Klecánek bude díky výškovým poměrům přemostěno (o podjezdné výšce 4,5m). Za zmínku stojí, že rubanina by měla být odvážena lodní dopravou z provizorních přístavišť (v případě Brnek kyvadlově ulicí Roztockou s 16% klesáním)...

Analýza

Skutečnosti uvedené v představení technologie jsou už sami o sobě alarmující, každý je schopen dohlédnout jejich důsledků. Nejpalčivější je připouštěná možnost, že pevné odpady z ÚČOV nebudou moci být do produktu zařazeny, tedy drastecký areál může být pouhým překladištěm. Obzvláště pikantně zde působí požadavek využití železnice: do Drast odpad přiveze důlní železnice, zde odpad bude roztříděn a odvezen např. do Čakovic. Zde bude na překladišti naložen na železnici a dopraven do místa zpracování odpadu (Malešická spalovna). Argument vzdálenosti ÚČOV od nejbližší železniční stanice patrně dosud předkladatel dokumentace nezohlednil (neb si to MČ Praha Troja nepřeje). V tomto kontextu předložený záměr spíše vypadá, jako by hledat nejkomplikovanější a nejdražší řešení...

Dalším zásadním problémem je, že není zaručen odbyt směsi označované jako „produkt“. Energetické využití v hnědouhelných elektrárnách je sic ekologické a ekonomické (odpad namísto suroviny, nižší koncentrace oxidů síry při podobné výhřevnosti, avšak neporovnatelně horší podmínky výhřevnosti bez přidání biomasy a nároky na další filtraci zejména těžkých kovů). Dnes není takový odbyt zajištěn, není tedy zaručeno, že se produkt bude "hromadit na Drastech". Aplikace produktu do zemědělství je ještě méně pravděpodobná, jednak naráží na desetinásobné překročení limitu na rtuť, jednak dokumentace neuvádí v drasteckém areálu žádný provoz na hygienizaci kalu (tedy taková opatření, která zlikvidují nežádoucí nebezpečné bakterie). Navíc rozvážení biomasy na pole je na pováženou...

Podobným problémem je, že není zaručen ani přísun organického odpadu, zejména biomasy v požadovaném objemu. Zejména odpady, které nevykazují odpovídající výhřevnost, by neměly být do Drast vůbec transportovány. Využití biomasy na vylepšení výhřevnosti produktu je do budoucna nejisté, vzhledem k hrozbě podobné expanze biomasy jako nastala v případě fotovoltaiky zákonodárce zvažuje zákaz takového míchání (již hořící směsi) odpadů.

V tomto světle poznámka, že v Drastech nebudou zpracovávány kaly pouze z Prahy, ale i z okolí, (další doprava) zní absolutně banálně.

Podobně macešsky se staví pražský záměr k zástavbě v Bohnicích, kdy na jedné straně tvrdí, že v trase přivaděče jsou maximálně dvoupatrové rodinné domy, avšak na straně druhé trasu vede přes Bohnice pod několikapatrovými panelovými domy (konkrétně ulice Feřketova, Hanouškova, Eledrova, Dolákova, Hackerova a Kusého). Dokumentace tvrdí, že ražbu přivaděče - tunelu nemohou provázet stejné problémy jako při ražbě tunelu Blanka, argumentují světlostí (průměrem) tunelu. Tento argument lze přijmout vzhledem k podloží pouze částečně. Připomeňme, že podobné problémy vznikají i při stavbě metra (např. aktuální kauza na Červeném vrchu), které již srovnání světlostí snese.

Jak je již uvedeno v článku Drastecké metro, dokumentace tvrdí, že je nezbytně nutné přemostit údolí do Klecánek. Oproti oznámení už přidává i možnou vizualizaci "mostu". Dalším ústupkem je, že šachty nebudou vybaveny odvětráváním - to bude řešeno centrálně v Drastech.

Shrnutí

Kalové hospodářství je nezbytnou součástí každé velké ČOV, nikde na světě však nejsou kaly čerpány 9 km daleko 100 m do kopce, aby zde mohly být zpracovány, naloženy na kamiony, převezeny k železnici, přeloženy na vagony, které je odvezou k finálnímu zpracování. Vzdálenost železnice od ÚČOV je přitom 240 metrů (stanice Praha Bubeneč je o kousek dál).

Stejná technologie bude na různým místech škodit stejně, v případě Drast je však nutné vybudovat technologický kanál a odvážet materiál kamionovou dopravou. Argument, že u Drast žije řádově nižší tisíce obyvatel nejblíže 350 metrů daleko s trojským porovnáním nejbližší zástavby stejných 350 metrů, avšak stotisícovými počty obyvatel, který záměr (který zde mimochodem funguje a byl v nedávné době zmodernizován) obtěžuje.

Parafrázujeme-li vyjádření dokumentace, jediný uvedený důvod kalového hospodářství v Drastech je ten, že jej tam Praha Troja chce. Posouzení tohoto jediného důvodu snad bude v následujícím procesu nestranné. Leda že by se mohlo v Drastech zpracovávat i něco jiného než to, co na Císařském ostrově. Daleko od Prahy, daleko od kontrol, tedy s možností „občasného“ nedodržování legislativních norem. O tom však nejen Drastečtí vědí svoje (mimochodem z provozu, který dokumentace uvádí jako nefunkční). Stejně tak, jak se ÚČOV měsíčně ztrácí (podle dokumentace EIA) 5% produkce kalů v Drastech (podle ročenek Veolie), stejným způsobem se v Drastech z 250 tun sušiny kalu s přimícháním 500 tun organického odpadu (a možných dalších 135 tun pevného odpadu) stane 610 tun produktu denně....

Informujte se na obecních a městských úřadech v okolí, jak s daným záměrem naloží. Alternativně, do řízení EIA se může vyjádřit každý, avšak pouze do 27.12.2010. Obáváte-li se tohoto záměru, můžete poslat na adresu Ministerstva životního prostředí i své námitky (nezapomeňte však uvést kód EIA MZP298).

Naše občanské sdružení otvírá na facebooku diskuzní fórum Kalová pole Drasty, první krůček ke spalovně (nejen) pražských kalů. Podělte se s námi o Vaše připomínky, postřehy, obavy či osobní zkušenosti nejen se současným provozem v drasteckém areálu (mimochodem, pracující na stejné technologii jako navrhovaný záměr, jen nelikviduje 5% kalů pro 1 000 000 ekvivalentních obyvatel, ale všechny kalu z Prahy pro 1 600 000 ekvivalentních obyvatel). Podělte se s námi i o svá stanoviska k novému záměru, vybrané příspěvky zapracujeme do svého vyjádření.

Viz také:

• Leták s informacemi o kalovém hospodářství v Drastech
• Leták s informacemi o přivaděči v oblasti Praha-Bohnice